Gabrielle (Coco) Chanelová, plným jménem Gabrielle Bonheur Chanelová, jedna z nejvýznamnějších módních návrhářek 20. století, přichází na svět ve francouzském Saumur na řece Loiře jako dcera A. Chanela (podomního obchodníka) a J. Devolleové.
Když je Gabrielle dvanáct let, umírá jí matka a ona a její sestry, poté, co se otec není schopen o rodinu starat, končí v sirotčinci, kde pak zůstávají celých šest let.
Po šesti letech v sirotčinci je Chanelová a její starší sestra Julia v rámci dobročinné akce přijata do dívčího penzionátu Notre Dame v Moulins.
Ve svých dvaceti letech pak Coco Chanelová začíná pomáhat své tetě v obchodě s oděvy a látkami v Moulins a záhy získá pověst vynikající švadleny. Kromě práce se Gabrielle ráda baví – s mladými důstojníky chodí do místního nočního klubu, kde občas vystupuje jako příležitostná zpěvačka – svoji přezdívku, Coco, Chanelová údajně získává právě zde, a to podle jedné populární písničce o Pařížance, které se ztratil pes jménem Coco.
V roce 1915 začíná Coco Chanelová žít s E. Balsanem, bohatým bývalým důstojníkem, pozdějším chovatelem koní, jenž Coco uvede do společnosti – tu upoutají zpočátku především její klobouky, brzy je proto začíná navrhovat pro své známé – netrvá to pak dlouho a Coco Chanelová otevírá, s finanční pomocí svého nového milence, britského diplomata A. Capela, kloboučnictví v Paříži a v Deauville.
Zanedlouho pak přidá ke své kolekci klobouků i sportovní oblečení a brzy nato, v roce 1916, otevírá svůj první módní salón ve francouzském letovisku Biarritz. V tomto roce Gabrielle Chanelová též přichází se svojí první ucelenou módní kolekcí.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století je Gabrielle Coco Chanelová na vrcholu – nenucená a osvobozující elegance jejích oděvů si získává obrovskou popularitu především u mladých, chlapecky vyhlížejících žen nového typu dvacátých let. I ve třicátých letech jsou pak jednoduché klasické kostýmy, šaty a večerní róby, navzdory velké konkurenci v módním odvětví, u žen na prvním místě.
V této době Gabrielle Chanelová navrhuje divadelní, baletní a filmové kostýmy, např. pro film Jeana Renoira „Pravidla hry“ a pro několik hollywoodských velkofilmů.
Koncem třicátých let je Coco Chanelová nejbohatší módní návrhářkou Francie, je přitom slavná nejen svojí módou, nýbrž i svými přáteli, mezi něž patří I. Stravinskij, W. Churchill (viz Churchill, Winston Spencer), P. Picasso, Jean Cocteau či Collette.
Po vypuknutí druhé světové války Coco Chanelová salón zavírá, otevřen zůstane jediný butik, v němž se prodává slavný parfém, uzavřený ve flakónu ve stylu art deco, Chanel č. 5.
Válečná léta pak Coco Chanelová stráví jako milenka německého diplomata H. G. von Dincklagea, přezdívaného Spatz – jednou pak využije svých německých konexí k poměrně bizarnímu nápadu: přesvědčí jednoho vysoce postaveného důstojníka SS, aby ji poslal do Madridu s mírovým návrhem pro W. Churchilla. Churchill ale Chanelovou nepřijme.
Po skončení války je Chanelová obviněna z kolaborace a zatčena, vzápětí je ale propuštěna.
V poválečných letech je Gabrielle Coco Chanelová postupně zastiňována Ch. Diorem, jehož „New Look„ slaví velké úspěchy, a dalšími mladými módními tvůrci – P. Cardinem, Givenchyem a jinými.
V roce 1954 ale přichází velký návrat – Coco Chanelová znovu otevírá svůj salón – poté, co představí novou kolekci, rafinovanou verzi jednoduché klasické linie (je to móda vycházející z jejích návrhů ve třicátých letech), se pak znovu dostává na výsluní módního průmyslu, kde pak zůstává až do své smrti.
Ta pak přichází 10. června roku 1971 ve švýcarském Lausanne.