Jindřich Mošna, český divadelní herec a významný přestavitel českého realistického herectví, přichází na svět 1. srpna roku 1937 v Praze jako jedno z pěti dětí kováře.
V mládí se Mošna učí mosazníkem, po vyučení pak odchází do Vídně, kde podléhá divadlu – brzy pak účinkuje jako statista ve vídeňském Theater in der Josefstadt, příležitostně je mu umožněno ztvárnit i některé menší role.
V roce 1859 se Jindřich Mošna vrací do Čech, do Prahy, kde se snaží získat profesionální divadelní angažmá – není ale přijat, a tak nastupuje ke kočovné divadelní společnosti, s níž pak celé čtyři roky cestuje po Čechách.
V roce 1864 je pak Jindřich Mošna přijat do nově otevřeného pražského Prozatímního divadla, kde pak účinkuje až do roku 1883, kdy s jeho celým souborem přechází do Národního divadla – tady pak Jindřich Mošna působí až do své smrti.
Mošnova herecká kariéra začíná rolemi komediálními, k jejichž ztvárnění ho předurčuje i vlastní fyziognomie – Jindřich Mošna je postavou nízký, není proto obsazován do rolí dramatických, nýbrž do rolí víceméně komických: v počátcích své herecké dráhy hraje Jindřich Mošna ponejvíce úředníky, sluhy, domovníky, písaře, je obsazován především do frašek a veseloher, kromě činohry pak účinkuje i v operetách a operách. Jako komediální herec je Jindřich Mošna dodnes patrně nejznámější.
Mošnova kariéra herce dramatického přichází pak s rolí Harpagona v Moliérově (viz Moliére) hře „Lakomec“ – poté pak následují další moliérovské postavy (např. ve hrách „Zdravý nemocný“, „Scapinova šibalství“ atd.) a mnohé jiné slavné postavy z děl světových dramatiků – Mošna účinkuje mimo jiné v rolích Jupitera (J. Offenbach: „Orfeus v podsvětí“), Bobčinského (N. V. Gogol: „Revizor“), Polonia (W. Shakespeare: „Hamlet“) či Tegina (A. P. Čechov {viz Čechov, A. P.}: „Strýček Váňa“).
Kromě děl světových dramatiků účinkuje Jindřich Mošna i v dílech dramatiků českých – známí jsou především jeho Hadrián (V. K. Klicpera {viz Klicpera, V. K.}: „Hadrián z Římsů“), Batroloměj Pecka (F. Šamberk: „Jedenácté přikázání“). Lízal (bratři Mrštíkové: „Maryša“) či Kalafuna (J. K. Tyl: „Strakonický dudák“).
V pozdějším věku pak Jindřich Mošna vystupuje na jevišti především jako představitel vážných, často tragických, postav, jeho herectví se stává herectvím realistickým, naturalistickým.
Jindřich Mošna, mezi diváky jeden z neoblíbenějších českých herců (komiků) přelomu 19. a 20. století, umírá v Praze 6. května roku 1911.