Ernst Ruska, plným jménem Ernst August Fridrich Ruska, slavný německý fyzik a elektroinženýr, vynálezce elektronového mikroskopu a laureát Nobelovy ceny za fyziku za rok 1986, přichází na svět v roce 1906 v německém Heidelbergu v rodině učitele fyziky.
Co se týče vzdělání, otec chce, aby se i syn věnoval fyzice, ale mladý Ernst se rozhodne jinak – studuje v Mnichově techniku. Na univerzitě v Berlíně pak Ernst Ruska získává v roce 1931 inženýrský diplom a roku 1934 doktorát z technických věd.
Po studiích pracuje Ernst Ruska v Berlíně u firmy Siemens. V roce 1937 se žení, se svojí ženou má pak tři děti. Roku 1957 se Ernst Ruska stává ředitelem Ústavu elektronové mikroskopie v jednom z institutů Maxe Plancka (viz Planck, Max) v Berlíně. Působí též a to od roku 1957 do roku 1972, kdy odchází do důchodu, jako univerzitní profesor na Berlínské technice.
Na počátku Ernstových studií se přichází na to, že elektronové paprsky se dají magnetickými čočkami (rotačně symetrickým magnetickým polem) zaostřovat podobně jako světelné paprsky skleněnou čočkou. Tento objev slibuje do budoucna velké praktické využití – elektronový svazek se podle kvantové mechaniky chová i jako vlnění s délkou až o několik řádů menší nežje světelná, což znamená, že jím lze rozlišit a zobrazit i mnohem menší předměty než je to možné svazkem světla.
Na počátku roku 1931 Ernst Ruska se svým tehdejším učitelem Maxem Knollem na základě těchto poznatků sestavují první dvoučočkový elektronový mikroskop. Ten zpočátku nezvětšuje víc než tehdejší mikroskopy optické, zvětšení je tedy maximálně přibližně dvousetnásobné.
Během několika let Ernst Ruska dosahuje se svým mikroskopem takových pokroků, že dosáhne třicetitisícového zvětšení, a v kombinaci s mikroskopem optickým dokonce tehdy nevídaného stotisícového.
Ještě před druhou světovou válkou začíná Ruskův elektronový mikroskop vyrábět Siemens.
Ruskův elektronový mikroskop je dnes většinou vědeckých odborníků považován za jeden z nejužitečnějších vědeckých přístrojů vynalezených ve dvacátém století. Důvod je zřejmý – žádný jiný přístroj neslouží tolika vědeckým oborům jako elektronový mikroskop, jeho přínosnost vědě tkví v jeho interdisciplinaritě.
V roce 1986, celých pětapadesát let po sestrojení prvého elektronového mikroskopu, dostává Ernst Ruska Nobelovu cenu za fyziku.
Dva roky na to, 27. května roku 1988, pak Ernst Ruska umírá.