Kníže Boleslav II. Pobožný, šestý Přemyslovec na českém knížecím stolci, syn a dědic knížete Boleslava I. Ukrutného (viz Boleslav I. Ukrutný) a Biagity (?) dovršuje za své vlády (mezi lety 967/972-999) dílo svého otce – nejenže se mu daří udržet hranice českého státu vytvořené otcovými výboji, on tyto hranice ještě značně rozšíří. Za jeho vlády tvoří území českého státu celé Čechy vyjma Chebska, Morava s celým poříčím Dyje, na východě sahá Boleslavova říše až k Váhu, do českého státu patří rovněž Slezsko a část Ruska sahající po horní Bug.
Co se týče Boleslavova postavení na mezinárodní scéně, Boleslav II. vládne bohatému a mocnému středoevropskému státu, jehož postavení je ještě zpevněno Boleslavovým přátelstvím s polským králem Měškem, za kterého je provdána Boleslavova sestra Doubravka (po její smrti a nástupu Boleslava Chrabrého na polský trůn nicméně česko-polské spojenectví postupně slábne, Boleslav II. je nakonec donucen vzdát se Slezska a Krakovska).
Na východě pak začíná být pro Boleslava situace neúnosná po nástupu Vladimíra Velikého na ruský knížecí trůn, po roce 981 se začíná Boleslavovo východní, ruské panství, hroutit.
Na domácí politické scéně je velmi významnou událostí, jež se uděje v roce 973 – v tomto roce je založeno pražské biskupství (do té doby Čechy církevně náleží do řezenské diecéze), podřízeného mohučskému arcibiskupství. Prvním pražským biskupem se pak stává Sas Dětmar, po něm pak Slavníkovec Vojtěch (viz sv. Vojtěch), jehož vztahy s Boleslavem jsou složité – Vojtěch kvůli rozepřím s knížetem dvakrát (989 a 995) svoji diecézi opouští. Za vlády Boleslavovy je též založen klášter sv. Jiří na Pražském Hradě, kláštery Břevnov a Ostrov a nejméně ještě dalších dvacet kostelů, značně rozšířen je kult sv. Václava (viz sv. Václav).
Právě na svátek tohoto světce, 28. září 995, pak dochází k události, která má zásadní vliv na další dějinné směřování českých zemí – Přemyslovec Boleslav II. Pobožný dává příkaz k dobytí centra Slavníkovců, Libice a k vyvraždění všech členů slavníkovského rodu.
Smrti unikne pouze Vojtěch. Smrtí Slavníkovců je pak definitivně zakončen proces sjednocování českých zemí pod vládu pražských knížat, Přemyslovců.
Kníže Boleslav II. Pobožný je ženat nejspíše dvakrát: s Emmou (viz Emma), snad dcerou Konráda, krále burgundského, má tři děti – Václava, Jaromíra (viz Jaromír) a Oldřicha (viz Oldřich). Matkou nejstaršího Boleslava (viz Boleslav III. Ryšavý) Emma ale patrně není , toho Boleslavovi nejspíše porodí údajná první manželka, pokud vůbec existuje, mnohé indicie nicméně naznačují, že ano, ale její život je pro nás naprostou neznámou…