Alexandr III. Alexandrovič, ruský car z v letech 1881-94 z dynastie Romanov-Holstein-Gottorp, za jehož vlády je v Rusku po období liberálních reforem znovunastolen tuhý absolutistický režim, přichází na svět 10. března roku 1845 jako druhorozený syn cara Alexandra II. Nikolajeviče (viz Alexandr II. Nikolajevič).
Na ruský carský trůn Alexandr III. Alexandrovič (následníkem carského trůnu se stává v roce 1865 po smrti prvorozeného syna Alexandra II. Mikuláše) usedá v roce 1881, poté, co jeho otec Alexandr II. umírá na následky atentátu – již od počátku své vlády přitom Alexandr III. Alexandrovič d ává najevo, že co se týče reforem ruského samoděržaví, rozhodně nepůjde v otcových šlépějích, ale že naopak bude usilovat o co nejabsolutističtější formu vlády.
Panování Alexandra III. Alexandroviče je pak obdobím znovunastolování tuhého samoděržaví – pravomoci zemstev, která zavádí jeho otec, jsou okleštěny, soudní moc ztrácí svoji nezávislost, všechna moc je soustředěna do rukou panovníka a ústřední vlády, kterou musí opustit liberálně smýšlející ministři, na dodržování carových výnosů a nařízení dohlíží přímo carovi podřízená tajná policie.
Během vlády Alexandra III. Alexandroviče dochází v Rusku zároveň k mocnému procesu rusifikace, do popředí se dostává ruský nacionalismus – dochází k pronásledování všeho neruského, ruští Němci, Finové či Poláci jsou zbavováni svých práv, Židé jsou pak vystavováni útlaku a pogromům.
Co se týče politiky zahraniční, car Alexandr III. Alexandrovič se ve své zahraniční politice orientuje především na Francii, za jeho vlády se pak Rusku podaří dokončit začlenění středoasijských území do struktur ruského státu.
Car Alexandr III. Alexandrovič, panovník, který po období částečné liberalizace ruského samoděržaví za vlády Alexandra II. Nikolajeviče, znovunastolil v Rusku tuhý autokratický režim, umírá 20. října roku 1894.