Alfred Jodl, německý generál a jeden z nejbližších vojenských spolupracovníků A. Hitlera (viz Hitler, Adolf) za druhé světové války, přichází na svět 10. května roku 1890 v německém městě Würzburg v důstojnické rodině.
Vzdělání Jodl získává na vojenské kadetní škole v Mnichově (absolvuje v roce 1910), poté Jodl vstupuje do armády (k dělostřelectvu).
Bojů první světové války se Alfred Jodl účastní na západní frontě, během válečných let je dvakrát zraněn, konec války pak stráví jako štábní důstojník.
Po skončení první světové války je A. Jodl zařazen do nově vznikající, počtem i výzbrojí omezené (dohodami z Versailles) německé armády.
S nacistickou ideologií se Jodl setkává v roce 1923, kdy se osobně poznává s A. Hitlerem, během následujícího desetiletí se pak Jodl stává jedním z nejdůležitějších Hitlerových vojenských poradců.
V roce 1935 nastupuje Alfred Jodl na říšské ministerstvo obrany, v roce 1938 se pak stává náčelníkem operačního oddělení Vrchního velitelství armády (OKW), o rok později je Alfred Jodl povýšen na generálmajora, ve stejném roce nastupuje na post náčelníka štábu wehrmachtu.
V této pozici se Alfred Jodl stává zodpovědným za plánování německých válečných operací, má rozhodující podíl na plánech vojenské agrese nacistického Německa proti Polsku v roce 1939 a poté proti Norsku a zemím západní Evropy (Belgie, Nizozemí, Francie) v roce 1940, o rok později je hlavním plánovačem útoku na jihovýchod Evropy (Řecko, Jugoslávie).
Rozhodující měrou se pak Alfred Jodl podílí i na plánování agrese proti Stalinovu (viz Stalin, Josif Vissarionovič) Sovětskému svazu (operace Barbarossa).
V roce 1944 je Alfred Jodl povýšen na generálplukovníka, ve stejném roce je raněn při (neúspěšném) atentátu na A. Hitlera.
Po Hitlerově smrti je to pak právě A. Jodl, kdo jako zástupce vůdcova nástupce K. Dönitze (viz Dönitz, Karl, podepisuje 7. května roku 1945 německou bezpodmínečnou kapitulaci v Remeši.
Po ukončení bojů druhé světové války je Alfred Jodl spojeneckými jednotkami zatčen a souzen Norimberským válečným tribunálem – přestože na svoji obhajobu Alfred Jodl uvádí, že byl vždy jen vojákem, který poslouchá rozkazy, je soudem odsouzen k trestu smrti – ten je vykonán 16. října roku 1946 oběšením.