Slovenský scenárista a režisér Peter Bebjak je mistrem silných témat, která se divákovi natrvalo zapíší do paměti – jedno z takových přetvořil do filmu Zpráva z roku 2021. V něm vypráví příběh Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, kterým se v roce 1944 podařilo uprchnout z vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi.
Na Slovensku, kam sebrzy poté dostali, informovali místní židovské představitele o nepředstavitelných hrůzách, které se v osvětimském pekle odehrávají. Jejich tzv. Vrba-Wetzler zpráva o cca 60 stranách znamenala jeden z prvním přímých důkazů holocaustu.
Kdo byli Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba, hrdinové a hlavní postavy filmu Zpráva?
Alfréd Wetzler – životopis
Alfréd Wetzler byl slovenský Žid, který se proslavil svým útěkem z koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz-Birkenau) v roce 1944. Jako spoluautor tzv. Vrba-Wetzlerova zprávy je jedním z nejvýznamnějších svědků hrůz holocaustu a masového vraždění Židů v Osvětimi. Jeho odvaha a přežití přispěly k záchraně mnoha životů.
Alfréd Wetzler se narodil v Trnavě 10. května 1918. Narodil se v dělnické rodině, jako dělník i on sám mezi roky 1936 – 1940 pracoval. V roce 1941 byl za sabotáže v cihelně, kde pracoval, policií fašistického Slovenského šťátu zatčen a po krátkém věznění v Bratislavě v roce 1942 deportován do Osvětimi. Do tábora, kde lidský život neznamenal nic, se dostal 13. dubna 1942.
O necelé dva roky později – 7. dubna 1944 – Alfréd Wetzler z tábora utekl – společně s dalším slovenským Židem Rudolfem Vrbou. Tři dny se skrývají v jámě pod hromadou prken, teprve pak, když skončí poplach, se vydají na cestu domů, na Slovensko.
V rodné zemi pak Wetzler a Vrba předali zprávu o rozsahu přibližně 60 stran místním představitelům židovské komunity. Zpráva obsahovala podrobné informace o fungování tábora, plynových komorách a krematoriích. Postupně se dostala do Švýcarska, do Spojených států a do Vatikánu. Odvysílalo ji BBC a publikoval západní tisk. Díky tomu se podařilo před tragickým osudem ochránit nejméně 200 000 lidí.
Po válce Alfréd Wetzler pracoval jako redaktor a novinář, později pracoval v obchodní sféře. Zemřel v Bratislavě 8. února 1988. V roce 2007 mu byl slovenským prezidentem udělen in memoriam Kříž Milana Rastislava Štefánika první třídy.
Rudolf Vrba – životopis
I život Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg) je stejně jako život Alfréda Wetzlera hluboce poznamenán jeho původem. Narodil se 11. září 1924 v Topoľčanech, po vzniku fašistického Slovenského šťátu byl coby Žid perzekuován – byl vyloučen z gymnázia i z veřejného života.
V sedmnácti se Rudolf Vrba pokusil o útěk do Anglie, kde se chtěl přidat k československým vojenským jednotkám. Bohužel, útěk se nezdařil a Vrba byl nakonec poslán s transportem do Polska – 30. června 1942 se ocitl na seřadišti vyhlazovacího tábora Osvětim coby vězeň číslo 44070.
Vrbova osvětimská anabáze je dobře popsána v knize Utekl jsem z Osvětimi, kterou vydalo v roce 2007 nakladatelství Sefer. Sedmého dubna pak společně s Alfrédem Wetzlerem z vyhlazovacího tábora utekl, aby společně několik dnů poté podali ve své zprávě, která je dnes považována za jeden z nejdůležitějších dokumentů 20. století, první podrobné svědectví o hrůzách holocaustu.
Po válce emigroval Vrba do Velké Británie, kde získal doktorát z biochemie na Cambridgeské univerzitě. V roce 1967 se přestěhoval do Kanady, kde působil jako profesor farmakologie na University of British Columbia až do svého odchodu do důchodu.
Rudolf Vrba zemřel 27. března roku 2006.