Eva Jakoubková. Muži ji milovali. Působila křehce a zranitelně, dívala se na svět velkýma očima. Čišel z nich smutek. Byla jednou z nejkrásnějších hereček své generace. Zamilovala se a skončila v náručí zpěváka Petra Nováka, po jeho smrti se sama pomalu propíjela ke smrti…
Životopis Evy Jakoubkové? Byla herečkou s talentem od Boha
Eva Jakoubková se narodila 8. února roku 1952 v Ostravě-Zábřehu, herectví studovala nejprve na brněnské státní konzervatoři, kam se přihlásila i přes velký odpor otce, který jejímu herectví nikdy nepřál. Později Eva Jakoubková pokračovala ve studiu činoherního herectví na pražské DAMU, kde ji na přijímací zkoušky připravil herec Stanislav Zindulka. Absolvovala v roce 1973.
První angažmá získala v Divadle Vítězného února v Hradci Králové, kde dostávala hned od začátku především hlavní či jinak výrazné role, její talent byl zkrátka nepřehlédnutelný. V roce 1975 Eva Jakoubková odešla do Prahy, o dva roky později se pak stala členkou souboru pražského Činoherního klubu. Na prknech slavné scény strávila patnáct let, později sama vzpomínala, že právě v tuto dobu prožívala nejšťastnější období života.
Na začátku let osmdesátých Eva Jakoubková hostovala i ve Zlaté kapličce. Na jevišti Národního divadla účinkovala v Maryše, kterou režíroval její expartner Evžen Sokolovský.
Po revoluci, kdy mnohá divadla měnila repertoár, nebyl pro Evu Jakoubkovou v Čonoherním klubu už další prostor, sama se proto rozhodla v roce 1992 scénu opustit. Poté již na prkna, která znamenají svět, vstoupila už jen výjimečně, při hostování.
Ale vraťme se do sedmdesátých let. Tehdy přicházejí první televizní a filmové role – Eva Jakoubková si zahrála ve slavných normalizačních seriálech Muž na radnici a Inženýrská odyssea, viděli jsme ji ve filmu Láska mezi kapkami deště.
V osmdesátých letech Eva Jakoubková ztvárnila ve filmu a televizi mnoho menších rolí, ta hlavní nikdy nepřišla – hrála Kristinu v Tisícročné včele Juraje Jakubiska, Helenu ve filmu Já nejsem Já, Emilovu matku v havlíčkovské adaptaci Helimadoe. Na jevišti Činoherního klubu jsme Evu Jakoubkovou mohli vidět v inscenacích Něžný barbar (adaptace knihy Bohumila Hrabala), Rodina Tótů, Hejtman z Kopníku či Dobrodružství.
Muži? Evžen Sokolovský, Ilja Racek, Petr Novák
Muže Eva Jakoubková přitahovala jako magnet. Několik rozchodů a usmíření prožila s sedmdesátých letech s věhlasným režisérem Evženem Sokolovským, milostný vztah prožila i s hercem Iljou Rackem. V těxchto vztazích Eva Jakoubková pravděpodobně řešila svůj nedobrý vztah s otcem, Evžen Sokolovský i Ilja Racek byli oba mnohem starší než ona.
Jejím osudovým životním partnerem a manželem se v polovině osmdesátých letech stal ale až Petr Novák, o osm let starší zpěvák, proslulý svými nádhernými songy (Náhrobní kámen nebo Klaunovu zpověď určitě znáte, že?), bohémským stylem života a více než vřelým vztahem k alkoholu.
Vzali se v roce 1985 na pražské Staroměstské radnici a byla to společenská událost roku. Nevěsta měla vlastnoručně ušité šaty, kolegyně z Činoherního klubu přišly oblečené do lidových krojů. po třech letech se nicméně rozvedli. Důvod byl prozaický – získání bytu. K druhému sňatku už bohužel nedošlo, Petr Novák v roce 1997 zemřel.
Smrt našla ve sklenici alkoholu
Jaké může být manželství umělců, kterým je přítelem alkohol? Petr Novák se postupně propíjel k smrti, Eva Jakoubková jako by se jej snažila dohnat a předehnat. V pomyslném cíli je dříve Petr, který umírá na celkové vyčerpání organismu v srpnu roku 1997.
Po manželově smrti Eva Jakoubková rezignovala na své snahy vrátit se k herectví, dalších osm let jejího života je postupným pádem až na úplné dno. 16. června roku 2005, krátce před dvacátým výročím sňatku s Petrem Novákem, pak Eva Jakoubková v Praze ve věku třiapadesáti let zemřela.