V Jakubiskových filmech se iracionální, tajemné a senzační zdá být přirozené jako život sám. Těmito slovy ocenil tvorbu jedné z nejslavnějších a nejosobitějších postav československé (a později slovenské) kinematografie Federico Fellini, proslulý italský scenárista, režisér a majitel pět Oscarů.
Snad právě díky podobnosti tvůrčích postupů těchto dvou velikánů filmu bývá Jakubisko přezdíván jako Fellini Východu. Další magický snímek už ale bohužel nenatočí – 24. února 2023 odešel Juraj Jakubisko do režisérského nebe. Bylo mu 84 let.
Životopis Juraje Jakubiska? Nejprve studoval výtvarno, proslavila jej filmová režie
Narodil se nedlouho před začátkem druhé světové války 30. dubna roku 1938 na východě Slovenska, jeho rodištěm je vesnička Kojšov nedaleko Košic. Umělecké vlohy určovaly jeho kroky už v mládí – rád a výborně maloval, hrál amatérsky divadlo, psal básně. Byl i nadšeným sportovcem – jezdil na kole, běhal, věnoval se i parašutismu.
Umělecké vzdělávání započal Juraj Jakubisko nejprve na pražské UMPRUM, nejprve studoval výtvarné umění, později přešel na fotografii. Po absolvování UMPRUM se Jakubisko přihlásil na FAMU, obor režie. V přijímacím řízení uspěl a v roce 1962 nastoupil ke studiu.
Práci režiséra se budoucí hvězda československého filmu věnovala už během studií – režíroval v Laterně Magice. Ve filmu Jakubisko debutoval v roce 1966 snímkem Kristove roky, osobitým portrétem umělce ve středním věku. V období uvolnění ve společnosti na konci šedesátých let pak vznikly v rychlém sledu filmy Zběhové a poutníci a Ptáčkové, siroty a blázni, snímek Dovidenia v pekle, priatelia už zastavila komunistická cenzura. Stalo se tak v roce 1970 těsně před dokončením. Film byl nakonec dokončen samotným Jakubiskem v roce 1990 po Sametové revoluci.
Doba husákovské normalizace znamenala pro Juraje Jakubiska zákaz natáčení celovečerních filmů, mohl se realizovat pouze v dokumentární tvorbě. A když už mohl v roce 1979 natočit snímek Postav dom, zasaď strom, následoval zákaz další a uložení filmu do trezoru.
Teprve v polovině osmdesátých let se mohl Juraj Jakubisko opět věnovat filmové tvorbě. V roce 1985 vznikla slavná pohádka Perinbaba s Giuliettou Massini (manželkou Felliniho) v hlavní roli. Další Jakubiskovy filmy z této doby? Sedím na konári a je mi dobre, Tisícročná včela…
Po rozpadu Československa se Juraj Jakubisko přestěhoval natrvalo do Prahy, kde také natočil svůj asi nejlepší polistopadový film Nejasná zpráva o konci sveta. Posledním velkým zápisem Juraje Jakubiska do dějiny světového filmu byl snímek Bathory, ve kterém odvyprávěl životní příběh Alžběty Báthoryové. Snímek byl vyhlášen nejúspěšnějším filmem všech dob na Slovensku.
Osobní života Juraje Jakubiska? Z prvního manželství s s modelkou a právničkou Ľudmilou Vášovou se narodila v roce 1975 dcera Žaneta. V roce 1985 se oženil s herečkou Deanou Horváthovou, ve stejném roce se manželům narodil syn.