Francois Mitterand: První socialistický prezident Francie (životopis)

Francois Mitterand (celým jménem Francois Maurice Marie Mitterand), francouzský politik, zakladatel francouzské Socialistické strany a francouzský prezident v letech 1981-95, přichází na svět 26. října roku 1916 v Jarnacu v departmentu Charente.

V mládí Mitterand studuje práva a filozofii na pařížské Sorbonně, kromě toho vystuduje i Svobodnou školu politických věd – po studiích pak působí Francois Mitterand jako novinář.

V roce 1939 vstupuje Francois Mitterand do francouzské armády, po vypuknutí druhé světové války je pak v bojích s Němci v roce 1940 raněn a zajat – poté, co uprchne ze zajetí, se pak Mitterand zapojuje do hnutí odporu na jihu Francie.

Po osvobození Francie v roce 1944 se pak Francois Mitterand stává generálním tajemníkem Organizace válečných zajatců, válečných poškozenců a utečenců, v letech 1947-48, při svém prvním působení ve francouzské vládě (je státním tajemníkem pro záležitosti válečných zajatců a uprchlíků) pak působí ve stejné oblasti.

Od roku 1946 je Francois Mitterand zároveň poslancem francouzského parlamentu za Svaz demokratického a socialistického odporu (předsedou tohoto seskupení je v letech 1951-52).

Jako poslanec působí pak Francois Mitterand až do roku 1958, zároveň působí v padesátých letech na několika ministerských postech – v letech 1950-51 jako ministr pro zámořská území, v letech 1952-53 jako státní ministr, v letech 1954-55 jako ministr vnitra a v letech 1956-57 jako ministr spravedlnosti.

V době alžírské krize a de Gaullově opětovném nástupu k moci v roce 1959 je pak Francois Mitterand zvolen starostou Chateau-Chinon a od roku 1959 do roku 1962 pak působí jako senátor. Od roku 1962 do roku 1981 je pak Mitterand poslancem francouzského parlamentu (Národního shromáždění).

V roce 1965 se stává Francois Mitterand významným činitelem Federace demokratické a socialistické levice (je jejím předsedou do roku 1968), ve stejném roce pak poprvé, a neúspěšně, kandiduje proti de Gaullovi na úřad prezidenta.

V roce 1971 Francois Mitterand spoluzakládá francouzskou Socialistickou stranu, v jejímž čele pak stojí až do roku 1981, významné postavení zaujímá též v Socialistické internacionále (je náměstkem předsedy).

Podruhé, opět neúspěšně, kandiduje Francois Mitterand na post francouzského prezidenta v roce 1974, úspěšný je až jako kandidát spojené levice v roce 1981, kdy se stává prvním socialistickým prezidentem páté francouzské republiky (svůj post obhájí pak ještě v roce 1988).

Za Mitterandova působení v úřadu francouzského prezidenta dochází ve Francii k mnoha změnám – je provedena důsledná decentralizace státu a jeho řízení, je kladen velký důraz na sociální zabezpečení občanů, je zrušen trest smrti. Na druhou stranu roste daňové zatížení obyvatel, ruku v ruce s tím klesá důvěra Francouzů v prezidenta a levicovou vládu. Od poloviny osmdesátých let je pak Mitterand jako prezident omezován konzervativním parlamentem a pravicovými vládami.

Na mezinárodní scéně se Mitterandovi daří zlepšit vztahy Francie s Německem, zasazuje se o rozšíření Evropského společenství (později Evropské unie) je i jedním z hlavních iniciátorů tzv. Maastrichtské smlouvy, podepsané v roce 1992.

V roce 1995 Francois Mitterand z funkce francouzského prezidenta odchází (na tomto postu jej vystřídá Jaques Chirac {viz Chirac, Jacques}).

8. ledna roku 1996 pak Francois Mitterand umírá na rakovinu.