Vyučený lakýrník, později významný hráč šedé zóny divokého podnikání doby po roce 1989. František Mrázek se narodil 1. února 1958 a stal se jednou z prvních figur českého podsvětí.
Už před rokem 1989 měl velmi dobré kontakty s policisty a politiky. Díky podvodům z realitami se mu podařilo vylákat z bank stamiliony korun. Policií byl podezříván, že si objednal několik vražd. Figuruje jako jeden z podezřelých v případě vraždy domnělého krále českého podsvětí Antonína Běly.
V roce 1986 byl dva měsíce ve vyšetřovací vazbě a pak odsouzen k podmíněnému trestu. V roce 1993 založil s Karlem Gottem a Miroslavem Provodem Nadaci Karla Gotta Interpo (pomáhala dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby). Gott při založení nadaci věnoval čtyři miliony korun, Mrázek a Provod dali každý půl milionu. František Mrázek také daroval českobrodské nemocnici 200 tisíc korun na nákup nového ultrazvuku.
Byl považován za hlavní článek společností Setuza a Český olej. František Mrázek podnikal s Tomášem Pitrem a Miroslavem Provodem, kteří byli nepravomocně odsouzeni za daňové podvody. Sám Mrázek byl po roce odsouzen za násilnou trestnou činnost a hospodářské delikty. Dobré vztahy udržoval s bývalým ministrem financí Ivo Svobodou či s vlivným poslancem ČSSD Josefem Hojdarem.
Poprvé se Františka Mrázka někdo pokusil zavraždit už v roce 2002. Zastřelen byl pravděpodobně nájemným vrahem ve středu 25. ledna 2006 na parkovišti před sídlem své společnosti v budově Nové Dvory v Durychově ulici v pražské čtvrti Lhotka.
Po Mrázkově smrti pokračovalo rozsáhlé policejní vyšetřování. Kriminalisté prověřovali několik vyšetřovacích verzí, včetně možného podílu lidí z českého podsvětí i jeho někdejších obchodních partnerů. V roce 2016 případ znovu otevřel policejní tým Tempus, který se specializuje na neobjasněné vraždy. Přes nové výslechy a prověřování se nepodařilo získat důkazy, které by vedly k obvinění konkrétní osoby.
Mrázkův život i jeho vliv na české podsvětí se stal námětem řady knih, dokumentů i hraných filmů. Nejznámější je film Příběh kmotra (2013), který vznikl podle stejnojmenné knihy novináře Jaroslava Kmenty a je volně inspirován Mrázkovým životem. V následujících letech vyšlo také několik dalších publikací mapujících jeho podnikání, kontakty na politiky i fungování organizovaného zločinu v 90. letech.
V lednu 2026, dvacet let po vraždě Františka Mrázka, se trestný čin podle českého práva promlčel. To znamená, že případ již nemůže skončit odsouzením pachatele, přestože policie může ve vyšetřování pokračovat a případné nové poznatky zveřejnit. Česká televize i další média uvedla, že kriminalisté mají nadále několik pracovních verzí, avšak žádná z nich nebyla podložena důkazy postačujícími k podání obžaloby.
Ani dvě desetiletí po jeho smrti tak není pravomocně objasněno, kdo vraždu Františka Mrázka vykonal ani kdo si ji objednal. Jeho jméno zůstává jedním ze symbolů českého organizovaného zločinu 90. let a jeho případ je dodnes považován za jednu z největších neobjasněných vražd v novodobé historii České republiky.