Okolnosti sarajevského atentátu na následníka rakouského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este jsou obecně dobře známé. Atentátníků bylo šest. Jako první měl možnost zaútočit na kolonu automobilů s Františkem Ferdinandem a jeho chotí Žofií Chotkovou Muhamed Mehmedbašić. Stál před zahrádkou kavárny Mostar Café, měl u sebe bombu, k útoku se ale neodhodlal. Později tvrdil, že za ním stál policista a on tak neměl šanci bombu na následníkovou auto hodit.
Jako druhý stál koloně v cestě Vaso Čubrilović. I on byl vyzbrojený bombou. I on se rozhodl nezaútočit. Přestože byl nakonec zajat a souzen, zemřel až jako poslední ze všech sarajevských atentátníků. V Bělehradě v roce 1990. Třetí atentátník, Nedeljko Čabrinović, který stále poblíž řeky Miljacka, byl rozhodnější – bomba, kterou hodil, ale vybuchla až pod vozem, který jel v koloně za vozem Františka Ferdinanda. Po činu se pokusil otrávit kyanidovou kapslí a utopit v řece, selhalo ale obojí – kyanid byl patrně příliš slabý, řeka mělká. Zemřel na samotce ve vězení v Terezíně v roce 1916.
Gavrilo Princip spáchal atentát vlastně tak trochu náhodou…
Další tři atentátníci, Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Cvjetko Popović, už šanci nedostali. Kolona následníka trůnu rychle zamířila k městské radnici. Odtud se vydal arcivévoda do nemocnice, aby navštívil raněné z auta, které poškodila bomba hozená Nedeljko Čabrinovičem.
Cesta se mu stala osudnou – řidič špatně odbočil a následník rakouského trůnu se nešťastnou náhodou objevil přímo před Gavrilo Principem, který se právě tak trochu bezradně rozhodoval „co dál“ v kavárně před lahůdkářským obchodem Moritze Schillera.
Následovalo několik kroků, dva výstřely z poloautomatické pistole Browning M 1910 s kalibrem 7.65×17mm a… první zemřela Žofie Chotková, v té době těhotná, několik minut po ní i arcivévoda. Gavrilo Princip se pokusil otrávit jako ostatní spiklenci kyanidem, ani on nebyl úspěšný. Když nezabral jed, pokusil se zastřelit, ale davu se podařilo ho ještě před výstřelem odzbrojit a zadržet.
Jeho osud byl zpečetěn, stejně jako osud Evropy a velké části světa – sarajevský atentát přímo předcházel vypuknutí první světové války, konfliktu tak krvavého, že si to do té doby nikdo ani nedovedl představit.
Další osud sarajevské atentátníka? Následníka trůnu přežil o dva roky
K trestu smrti, což je trest, na který by za zločin jeho kalibru v jiných případech došlo, ovšem rakouské soudy nesáhly. Ani nemohly – tehdejší právo nedovolovalo popravit zločince, který byl v době spáchání zločinu mladší 20 let. Gavrilo Principovi chyběl k překročení této hranice jeden rok – v době střelby na arcivévodu mu bylo devatenáct.
Svoje dvě oběti i tak ale přežil o pouhé dva roky – jako mladistvý byl odsouzen na 20 let těžkého žaláře, trest si odpykával ve věznici v českém Terezíně. Držen byl v křídle pro politické vězně za obzvláště tvrdých podmínek. Ty stály za postupným zhoršováním jeho tuberkulózy kostí, kterou trpěl od dětství. Nakonec mu nemoc doslova sežrala pravou ruku, která musela být v roce 1917 amputována.
Je Princip pohřbený na pražském „hřbitově bláznů“?
28. dubna 1918 Gavrilo Princip zemřel. V době smrti vážil sotva čtyřicet kilogramů, jeho tělo, vykazující zřetelné známky podvýživy, bylo poseto vředy. Místo posledního odpočinku? Jeho tělo bylo nejprve pohřbeno na hřbitově v Terezíně, později bylo exhumováno a převezeno do Sarajeva, kde byl Gavrilo Princip pohřben znovu.
Zda je ale slavný atentátník skutečně pohřben v dnešním hlavním městě Bosny a Hercegoviny, není úplně jasné. Existují hypotézy, že jeho tělo leží v neoznačeném hrobě na pražském „hřbitově bláznů“ v Bohnicích.