Bůh Hádes starořecký bůh je vládcem nad mrtvými. Je synem Krona (viz Kronos)a Rhey a bratrem Dia (viz Zeus) a Poseidóna (viz Poseidón), s nimiž si po vítězství nad Titány rozděluje vládu nad vesmírem. Panuje v temné podsvětní říši.
Hádés je bůh neoblomný, všemi nenáviděný, oškliví si ho dokonce i ostatní bohové, přestože nepáchá ani zlo, ani bezpráví. Již samotné vyslovení jeho jména přináší neštěstí, a proto je často označován ne jako Hádés, nýbrž jako Plútón (Plútós), což znamená „Boháč“, protože jako pán Země vlastní nerostné bohatství a řídí úrodnost půdy (v tomto ohledu má mnoho společného s Démétrou).
Často bývá zobrazován s rohem hojnosti v ruce. K jeho atributům patří také čapka, kterou dostal darem od Kyklópů – kdo si tuto čapku nasadil na hlavu, stal se neviditelným. Ostatně – samotné jméno Hádés znamená „Neviditelný“.
Je třeba ještě dodat, že přestože si ostatní bohové Háda ošklivili, jeho čapku používali s oblibou, např. Athéna, Hermés, Perseus a další.
Postava Háda se ve starořeckých mýtech příliš neobjevuje – důležitou roli hraje pouze v mýtu o jeho sestře Démétře, jíž unese dceru Koru, aby ji pod jménem Persefoné učinil královnou podsvětí. Jejich manželství ale zůstává bezdětné.
Vůči své ženě se pak Hádes dopustí dvou nevěr – první s nymfou Menthou, kterou, aby ji ukryl před žárlivou Persefonou, promění v rostlinu mátu. Druhé nevěry se Hádés dopustí s Ókéanovnou Leukou, z níž učiní stříbrnou vrbu, rostoucí v Élysiu na břehu řeky Paměti.
Významnější postavení zaujímá Hádés u Homéra, kde ho Hérakles zraní šípem do ramene, protože mu nechce dovolit vstoupit do svého království. Vládce podzemí se pak musí uchýlit na Olymp, kde mu bohové zázračnou mastí zranění okamžitě zhojí…