Sv. Šebestián: Světec dvakráte umučený (životopis)

Svatý Šebestián (Sebastiano, Sébastien) jeden z nejslavnějších světců celé křesťanské církve, přichází na svět někdy ve třetím století našeho letopočtu v římské šlechtické rodině (jeho otec přišel do Říma z Narbonnu, matka pochází z Milána).

V Římě Šebestián i vyrůstá – od útlého dětství přitom cítí touhu pomáhat pronásledovaným křesťanům.

Z důvodu této své touhy vstupuje proto Šebestián jako dospělý do římského císařského vojska a za čas se stává důvěrníkem samotného císaře Diokleciána – ví tak z první ruky, jaké má císař záměry a ve které části Říma chce proti křesťanům vystoupit, může tak křesťany před císařovými vojáky varovat.

Podle legendy má Šebestián schopnosti léčitelské – uzdravuje přitom nejen těla, nýbrž i duše: jednou mají být popraveni bratři Marek a Marcelián, synové císařského důstojníka. Šebestián je přítomen jejich loučení s blízkými a ohromí všechny přítomné, když náhle zapůsobí na nevěřící hluchoněmou dívku Zoju tak, že ta náhle promluví o lásce k Bohu – všichni přítomní po této události přijímají křest.

Jakmile se ale o této události dozvídají římští vládci, naberou věci rychlý spád – nejprve je kouřem zadušena Zoja, pak umučen její manžel, důstojník Nikostratos, jsou popraveni Marek a Marcelián a je ukamenován jejich otec. Pak císař nechá Šebestiána svázat a připoutat ke sloupu ve vojenském tábořišti a přikáže lučištníkům, aby jej probodali šípy – Šebestián má zemřít pomalu a v bolestech…

Ale Šebestián nezemře – s pomocí sv. Ireny Kastulovy, vdovy po sv. Haštalu (Kastulu), která jej v bezvědomí odnese domů, se pozvolna ze svých ran zotaví.

Pak se, již zdravý, Šebestián vypraví za Diokleciánem – věří přitom, že svým „zmrtvýchvstáním“ přiměje císaře k obrácení a k víře v jednoho Boha. Ale Dioklecián se zachová docela jinak – kyji a sochory nechává Šebestiána utlouci k smrti. Jeho tělo pak nechá vhodit do městské stoky, aby je křesťané nenalezli.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Svatý Izidor Sevillský. Myslitel období mladší patristiky

Ale sv. Lucina po zvláštním vidění nechává Šebestiánovo tělo vyhledat a 20. ledna roku 288 pochovat v katakombách – nad nimi, na Via Appia, pak nechává kolem roku 370 papež Damas postavit nad Šebestiánovým hrobem kostel, stojící dodnes.

Roku 680 pak zuří v Římě morová rána, která náhle ustane, když je v chrámu San Pietro in Vincoli zřízen oltář ke cti sv. Šebestiána – od těch dob je Šebestián uctíván jako patron proti morové nákaze…

V českém liturgickém kalendáři je sv. Šebestiána 20. ledna.