Dne 4. srpna 1306 se v Olomouci odehrála událost, která změnila dějiny českého státu. Teprve šestnáctiletý král Václav III., poslední mužský potomek rodu Přemyslovců, byl během příprav vojenského tažení do Polska zavražděn. Kdo vraždu spáchal a kdo si ji objednal, se nepodařilo objasnit ani po více než sedmi stech letech.
Mladý král tří korun
Václav III. nastoupil na český trůn po smrti svého otce Václava II. v roce 1305. Převzal mimořádně složité dědictví. Vedle české koruny byl také polským králem a krátce předtím získal i uherskou korunu, které se však vzdal. Jeho postavení bylo od počátku oslabené soupeřením domácí šlechty i zahraničních panovníků.
V létě roku 1306 se rozhodl Václav III. vytáhnout proti polskému knížeti Vladislavu Lokýtkovi, který usiloval o ovládnutí Polska. Shromaždištěm vojska se stala Olomouc. Právě zde však jeho život náhle skončil.
Osudný 4. srpen
Král byl ubytován v domě kapitulního děkana Budislava poblíž dnešní katedrály svatého Václava. Krátce po poledni 4. srpna 1306 k němu pronikl útočník a několika ranami dýkou jej usmrtil. Václav III. zemřel na místě. Bylo mu pouhých šestnáct let.
Již středověké kroniky přinesly různé verze události. V olomouckém nekrologiu je jako vrah uveden durynský rytíř Konrád z Mulhova, většina historiků však upozorňuje, že toto tvrzení nelze spolehlivě doložit. Dodnes není jisté ani to, zda jednal sám, nebo byl pouze vykonavatelem připraveného spiknutí.
Kdo měl z vraždy prospěch?
Historici během staletí vyslovili několik teorií. Mezi možnými objednavateli se objevují odpůrci Přemyslovců z řad české šlechty, polští soupeři, Habsburkové i další zahraniční mocnosti. Žádnou z těchto hypotéz se však nepodařilo jednoznačně prokázat.
Právě proto je vražda Václava III. dodnes považována za jednu z největších nevyřešených záhad českých dějin. Česká televize i odborní historici opakovaně upozorňují, že přes rozsáhlé bádání chybějí důkazy umožňující určit pachatele nebo objednavatele s jistotou.
Konec Přemyslovců
Smrtí Václava III. vymřeli Přemyslovci po meči. České království se ocitlo bez přímého mužského dědice a následovalo několik let politické nejistoty, střídání panovníků a bojů o trůn. Toto období skončilo až roku 1310, kdy se českým králem stal Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou, sestrou Václava III.
Historici se shodují, že právě vražda mladého krále představuje jeden z nejvýznamnějších zlomů českých středověkých dějin. Nebýt událostí z 4. srpna 1306, mohly dějiny českého státu vypadat zcela jinak.
Záhada, která přetrvala sedm století
Každoročně si Olomouc výročí připomíná pietními akcemi u katedrály svatého Václava. Přestože od královraždy uplynulo již 720 let, otázka, kdo stál za smrtí posledního mužského Přemyslovce, zůstává bez definitivní odpovědi. A právě tato neobjasněná vražda činí z Václava III. jednu z nejzáhadnějších postav české historie.