Jan Opletal, student, vlastenec a symbol nenásilného odporu proti okupaci českých zemí nacistickým Německem, mohl dosáhnout úspěšné lékařské kariéry – kdyby ovšem jeho životní pouť nepřervala kulka vystřelená z nikdy neidentifikovaného revolveru při studentské demonstraci proti německé okupaci v říjnu 1939. Byl by úspěšný chirurg nebo by zvolil jiný lékařský obor? Jeho život se bohužel zastavil předčasně.
Kdo byl Jan Opletal? Narodil se 1. ledna 1915 ve Lhotě nad Moravou a jako dítě z chudé rolnické rodiny musel překonat nemálo překážek, aby se dokázal dostat na gymnázium a po něm na studia medicíny na Univerzitě Karlově v Praze, kde začal studovat v roce 1936. To jistě netušil, co jej čeká o tři roky později.
Demonstrace 28. října 1939. Protest proti okupaci se proměnil v Opletalovu osobní tragédii
V Praze i dalších městech se 28. října 1939, u příležitosti výročí vzniku Československa, konaly masové demonstrace proti německé okupaci. Protesty byly vyjádřením nesouhlasu veřejnosti s brutálním režimem, který okupanti nastolili, ztrátou státní samostatnosti a rostoucím terorem. Odhaduje se, že v ulicích Prahy demonstrovalo v tento památný den více než 100 000 lidí, včetně studentů a dalších občanů. A včetně studenta medicíny Jana Opletala.
Demonstranti se shromažďovali na různých místech, například na Václavském náměstí, na Karlově náměstí nebo na Kampě, odkud se vydávali směrem k Pražskému Hradu a dalším místům, spojeným s historií české státnosti. Protesty byly zpočátku klidné, avšak poté, co se demonstranti dostali do přímého kontaktu s německými policejními jednotkami, vypukly násilné střety, doprovázené střelbou.
Tyto střety se staly Janu Opletalovi osudnými – byl zasažen střelou do břicha nedaleko dnešní Žitné ulice v centru Prahy, kdo přesně vystřelil, není dodnes potvrzeno – mohlo jít o německého příslušníka bezpečnostních složek nebo civilního provokatéra spolupracujícího s okupanty, neví se, kulku po operaci v nemocnici zabavili okupanti. Sám Opletal podle vlastních slov nejprve ani netušil, jak jsou jeho zranění vážná – myslel, že jej někdo do břicha udeřil loktem. Teprve řinoucí se krev a pocit slabosti ukázaly rozsah zranění.
Opletalův boj o život a tragická smrt
Po střelbě byl Jan Opletal okamžitě převezen do Všeobecné fakultní nemocnice, kde podstoupil náročnou operaci. Zranění však byla příliš vážná – střela prošla břišní dutinou a zasáhla klíčové orgány. Navzdory snaze lékařů Opletal 11. listopadu 1939 zemřel na následky zánětu pobřišnice – účinná léčba tehdy ještě bohužel neexistovala.
Pohřeb Jana Opletala se konal 15. listopadu 1939 v Praze a stal se masovým protestem proti nacistickému režimu. Především čeští studenti se shromáždili, aby vzdali hold svému kolegovi. Smuteční průvod vyšel z univerzitní auly na Albertově směrem do centra města, Jana Opletala na jeho poslední cestě doprovázely tisíce lidí.
Poté byly Opletalovy ostatky převezeny do rodné Lhoty nad Moravou, kde se konala druhá část pohřbu. Během této cesty lidé vzdávali padlému studentovi hold, což nacistické úřady vnímaly jako nepřípustné projevování vzdoru.
Odplata okupačních úřadů přišla vzápětí, už 17. listopadu 1939
Nacisté na pohřeb a demonstrace reagovali s bezprecedentní brutalitou. Už 17. listopadu 1939 uzavřeli všechny české vysoké školy na dobu tří let. V rámci akce Sonderaktion Prag bylo zatčeno více než 1 200 studentů, kteří byli deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen.
Mezi deportovanými studenty byli například zástupci studentského hnutí, kteří se podíleli na organizaci pohřbu. Devět studentů a jejich vůdců bylo bez soudu popraveno. To všechno mělo českou společnost zastrašit a zastavit jakýkoli další odpor.
Odkaz Jana Opletala stál i na počátku Sametové revoluce
Odkaz Jana Opletala a dalších studentských obětí nacistického teroru se stal inspirací pro další generace. Odkaz jeho boje za svobodu a práva se stal i ústředním motivem událostí 17. listopadu 1989, kdy studenti zorganizovali demonstraci u příležitosti 50. výročí uzavření vysokých škol.
Tato pokojná vzpomínková akce, která začala na Albertově a pokračovala na Národní třídu, odstartovala Sametovou revoluci, která vrátila do českých zemí demokracii po čtyřech desetiletích komunistického útlaku. Opletalův příběh je i dál vnímán jako symbol spojení odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Spojení obou dat v kalendáři – 17. listopadu 1939 a 1989 – dává tomuto dni hluboký historický význam.