Dnes je hraní videoher jednou z nejrozšířenějších forem zábavy na světě – hráčům dávají možnost odreagovat se od záležitostí každodenní všednosti a svým tvůrcům… svým tvůrcům vydělávají miliardy dolarů ročně. Na začátku této cesty ale stála, jak už to tak v dějinách lidského pokroku bývá, vize jednoho muže – Ralpha Baera, jehož nápady proměnily obyčejné televizory své doby v brány do virtuálních světů. Jeho životní příběh je o technických inovacích, ale také o odvaze a schopnosti změnit způsob uvažování nad způsobem, jakým se lidé baví. A jakým se bavit chtějí.
Předchůdci videoher? Představme první pokusy o interaktivní zábavu
Před Baerem nějaké pokusy o vytvoření interaktivních her už byly. Už v roce 1947 přišli Thomas T. Goldsmith a Estle Ray Mann s prvním interaktivním „herním“ zařízením – „Katodovým zábleskem“. Uvozovky u slova herní jsou na místě, jejich systém neumožňoval hráčům nic složitějšího než řídit paprsek na obrazovce pomocí mechanických ovladačů, simulujících střelbu na cíle. I když šlo spíše o technický experiment, už tato „hra“ ukázala potenciál interakce mezi hráčem a obrazovkou.
Další větší krok přišel v roce 1958, kdy fyzik William Higinbotham vytvořil hru Tennis for Two, která byla předváděna na osciloskopu. Jednoduchá simulace tenisového zápasu byla populární, po krátkém čase ale zmizela – nebyla totiž určena pro komerční trh a nedala vzniknout žádné další technologii.
Zásadnější průlom ve světě videoher přišel až v 60. letech, kdy se počítače staly menšími a přístupnějšími. Nicméně, i tak většina experimentů s interaktivními hrami zůstala omezená na laboratoře, protože svět, kde je počítač běžnou součástí domácnosti, byl v té době ještě světem, který si dovedli představit stále jen autoři science fiction. A pak se objevil Ralph Baer, který byl prvním člověkem, který měl vizi přinést hry přímo do obývacích pokojů běžných lidí.
Baerova cesta. Od německého uprchlíka k hernímu inovátorovi
Ralph Baer se narodil v roce 1922 v Německu jako Rudolf Heinrich Baer. Kvůli židovskému původu čelila jeho rodina rostoucímu nacistickému pronásledování a v roce 1938 emigrovala do Spojených států. tady se mladý Ralph vyučil opravářem rádií, později pak vystudoval inženýrství.
V roce 1966, v době, kdy pracoval pro společnost Sanders Associates, pak dostal Ralph Baer nápad, který doslova změnil svět. Televize byly tehdy již běžnou součástí domácností, ale sloužily výhradně ke sledování vysílání. Baer si položil otázku: „Proč by diváci nemohli televizor použít také k hraní her?“
Zrod první herní konzole. Od Brown Boxu k Magnavox Odyssey
Od první myšlenky nebylo daleko k prvním funkčním pokusům. Baerův tým vyvinul prototyp jménem „Brown Box“. Ten umožňoval hrát jednoduché hry, například stolní tenis nebo střelbu na cíle – nakonec byl v roce 1972 uveden na trh jako Magnavox Odyssey, první domácí herní konzole na světě.
První herní konzole měla základní ovladače, jednoduchou grafiku a používala plastové fólie, které se připevňovaly na obrazovku televizoru, aby vytvořily iluzi složitější grafiky. Novinky se prodalo asi 350 000 kusů, cesta k dalším herním zařízením byla otevřena. Sám Ralph Baer pokračoval ve vývoji dalších her a zařízení, z nichž nejznámější je Simon – paměťová hra, která se stala hitem 70. a 80. let.
Herní svět dnes. Jaký je odkaz Ralpha Baera?
Baerův přínos pro dnešní herní průmysl je nezpochybnitelný a nepopiratelný a spočívá nejen v jeho technických objevech, nýbrž ve vytvoření celého konceptu domácích videoher jako formy zábavy. Díky jeho vizionářskému přístupu se videoherní průmysl stal jedním z největších a nejdynamičtějších na světě.
Dnešní realistické hry, virtuální realita a propracované online světy, všechny technologie jako PlayStation či Nintendo stojí na základech, které položil Baer. Jeho myšlenka, že televizor může být víc než jen pasivní médium, předběhla svou dobu a ukázala, jak mohou technologie měnit naše životy.
Ralph Baer je často nazýván „otcem videoher“, ale jeho odkaz je mnohem hlubší. Byl průkopníkem interaktivity jako takové a vizionářem, který přinesl lidem nový způsob, jak propojit každodenní svět se světem herních technologií. Jeho příběh je tak inspirací pro každého, kdo se odváží myslet jinak a měnit svět.
Baerův životní odkaz nám připomíná, že každá velká změna začíná jednoduchou otázkou: „Proč by to nemohlo být jinak?“