Saul (? – ?1000 př. n. l.): První král Izraele

[adsenseyu1]

Saul (hebrejsky Šaul, tj. „vyžadovaný“, „dotazovaný“), židovský vojevůdce a první král izraelských kmenů, přichází na svět někdy v 11. století před naším letopočtem jako syn Kiše z Benjaminova kmene.

O Saulově životě je toho známo málo – v podstatě jediným zdrojem o něm je starozákonní „První kniha Samuelova“ (kapitoly 9.-12.).

Stejně jako o jeho životě, je toho známo málo i o Saulově nástupu do čela izraelských kmenů – za jisté se dá pokládat snad jen to, že prorok Samuel, v podstatě „vůdce“ volně sdružených izraelských kmenů, jeho nastolení izraelským králem výrazně podpoří, třebaže se současně snaží o omezení nebezpečí vzniku diktatury či absolutistické monarchie ze Saulovi strany.

Proč Samuel podpoří Saulovu snahu postavit se do čela národa Izraelitů? Odpověď je jednoduchá – Samuel (a jemu blízcí představitelé jednotlivých izraelských kmenů) si jsou vědomi toho, že kmenová roztříštěnost a nesvornost znemožňují vytvoření účinného obranného systému proti útokům Pelištejců, tj. Filištínů: Saul, jenž má pověst statečného a úspěšného vojevůdce, je pak jako nejvhodnější kandidát, schopný ochránit izraelské kmeny před Filištíny, postaven do jejich čela (někdy kolem roku 1025 př. n. l.).

V čele sjednocených izraelských kmenů Saul za své vlády dokáže vytlačit Filištíny z izraelských území, sám pak ovládne Judsko a Zajordánsko.

Mezi Izraelity má král Saul pověst moudrého a spravedlivého vládce – jeho osobnost se ale začne měnit v okamžiku, kdy začne (podle proroka Samuela) chorobně žárlit na rostoucí popularitu a vojenské a politické úspěchy svého charismatického chráněnce Davida – jeho žárlivost se pak pomalu mění v nenávist, která zcela zatemní jeho do té doby skvělé strategické uvažování a úsudek: Saul, zaslepený nenávistí podcení nebezpečí filištínského vpádu do Izraele – výsledkem je pak Saulem podceněná a nezvládnutá bitva na hoře Gilbóa (Gelboe) (někdy kolem roku 1000 př. n. l.) kde Saul tváří v tvář porážce a následnému zcela jistému zajetí spáchá sebevraždu.

Saulovým nástupcem a králem Izraele se pak stává David.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.