Jiří Voskovec. Druhý z triumvirátu Werich, Voskovec, Ježek

Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Wachsmann), český herec, dramatik, režisér a překladatel, v období mezi dvěma světovými válkami nejbližší spolupracovník J. Wericha (viz Werich, Jan), přichází na svět 19. června roku 1905 v Sázavě-Budech.

V mládí studuje Voskovec na gymnáziu v Praze (v Křemencově ulici, tady se poprvé setkává s J. Werichem), poté pokračuje (po získání stipendia) ve studiích na lyceu ve francouzském Dijonu.

Po návratu do Československa Jiří Voskovec začíná v roce 1924 studovat na pražské Univerzitě Karlově práva (viz Karel IV. Lucemburský) – zájem o avantgardní umění to zároveň v těchto letech přivádí do řad spolku Devětsil, kde svými avantgardními verši přispívá k formování základních myšlenek poetismu (Karel Teige jej dokonce označí za jednoho ze zakladatelů českého poetismu) – nicméně, poté, co přijme hlavní roli Ríši ve filmu „Pohádka máje“, je z Voskovec z Devětsilu (oficiálně) vyloučen.

V roce 1927 pak Jiří Voskovec společně s Werichem píše divadelní představení „Vest Pocket Revue“, volné pásmo jevištních scének, písní a dialogů – úspěch tohoto přestavení na scéně pražského Osvobozeného divadla pak vede k tomu, že jak Werich, tak Voskovec přerušují svá vysokoškolská studia a začínají se cele věnovat divadelní práci.

Na scéně Osvobozeného divadla pak Jiří Voskovec s J. Werichem vytvoří autorský tým (doplněný ještě o skladatele a klavíristu J. Ježka {viz Ježek, Jaroslav}, jenž vytvoří hudbu a písňový doprovod k naprosté většině her V+W), který dá v následujících deseti letech vzniknout mnoha slavným divadelním kusům – od roku 1932 se Voskovcova a Werichova tvorba, dosud spíše dadaisticky hravá a postavená na recesi, začíná ubírat směrem k sociálně laděné satiře, reagující na společenskou a politickou situaci doby tehdejší Evropy.

Ještě v roce 1932 uvádí Osvobozené divadlo Voskovcovu a Werichovu hru „Caesar“, krátce nato pak přichází první ostrá kritika německého fašismu ve hře „Osel a stín“, domácí fašistické tendence pak Jiří Voskovec a J. Werich kritizují ve hře „Kat a blázen“. V roce 1935 pak vzniká hra inspirovaná osudy básníka F. Villona (viz Villon, Francois) „Balada z hadrů“ (pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, když jsou Jiří Voskovec a J. Werich dočasně donuceni Osvobozené divadlo opustit), mezi lety 1936-38 pak Jiří Voskovec s J. Werichem vytvoří hry „Rub a líc“, „Těžká Barbora“ a „Pěst na oko“.

Po uzavření tzv. Mnichovské dohody, kterou Československo na podzim roku 1938 podstupuje své pohraničí hitlerovskému (viz Hitler, Adolf) Německu, je pak uzavřeno i Osvobozené divadlo – krátce nato pak Jiří Voskovec společně s Werichem i Ježkem odcházejí do emigrace do Spojených států amerických, kde pak zůstávají až do konce druhé světové války – během těchto let cestují Jiří Voskovec s J. Werichem se svými představeními po amerických městech, od roku 1942 pak pracují pro Americký úřad pro válečné informace, v roce 1945 pak dvojice V+W debutuje na Broadwayi.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Marek Eben. Gentleman české televizní obrazovky ze StarDance

Po skončení druhé světové války zůstává Jiří Voskovec ještě nějaký čas ve Spojených státech amerických, kde se věnuje režijní a rozhlasové práci – do Československa se vrací až v roce 1946. Po svém návratu se Jiří Voskovec společně s J. Werichem pokouší o obnovení Osvobozeného divadla, kromě toho se věnuje divadelní režii (mimo jiné i v Národním divadle) – po komunistickém puči v roce 1948, kdy už je jasné, že nebude možné v nových podmínkách navázat na tvorbu Osvobozeného divadla z let mezi dvěma světovými válkami, pak Jiří Voskovec odchází do Paříže (jako kulturní zástupce UNESCO), odkud pak v roce 1950 odchází do emigrace do Spojených států.

Ve Spojených státech se pak Jiří Voskovec uplatňuje jako divadelní a filmový herec (jednou z jeho nejznámějších rolí je ta ve filmu „Dvanáct rozhněvaných mužů“), významná je i jeho role divadelního režiséra.

Jiří Voskovec umírá 4. července roku 1981 v New Yorku ve Spojených státech amerických.