svatý Izidor Sevillský (560-4.4.636): Myslitel období mladší patristiky

[adsenseyu1]

Svatý Izidor Sevillský (Isidoro), jeden z nejpřednějších světců Španělska a jeden z hlavních filozofických myslitelů období mladší patristiky, přichází na svět v roce 560 v Cartageně v Mursijsku, v nejjižnějším kraji Kastilie v rodině vojenského prefekta – jeho sourozenci jsou též světci – sv. Leander, sv. Fulgencia a sv. Florentina.

Po smrti rodičů vychovává Izidora přísný starší bratr Leander, který je sevillským biskupem – po studiích je pak svatý Izidor vysvěcen na kněze.

V době pronásledování vizigótským králem Leovigildem je Leander přinucen odejít ze Sevilly – čtyřiadvacetiletý Izidor pak řídí jako jeho zástupce celou sevillskou diecézi.

V roce 589, po nástupu nového, již pokřtěného, krále Recareda, se v Toledu na církevním sněmu setkávají katoličtí a ariánští biskupové, aby rozhodli o sjednocení církve v celém Španělsku (tehdy ovládaném Vizigóty) – pod argumentačním vedením Izidora pak k tomuto administrativnímu sjednocení dochází: katolictví je pak vyhlášeno v zemi státním náboženstvím.

V roce 587 je Leander povolán králem Recaredem z vyhnanství zpět a až do své smrti 27. února roku 596 vede opět sevillskou diecézi – jeho nástupcem se pak stává nyní již definitivně, na příštích čtyřicet let, sv. Izidor.

Ve svém úřadě je biskup Izidor velice činný – zakládá školy, ústavy pro výchovu mládeže, zvelebuje řády atd.

Pro nás je ale mnohem zajímavější jeho práce spisovatelská, filosofická, historická a astronomická. Svým hlavním dílem, spisem nazvaným „Etymologie“ vytváří encyklopedický souhrn všech tehdejších filosofických a teologických poznatků, zároveň jím ovlivňuje všechny tehdejší vědní obory. Ve své další práci, jíž je „Kniha myšlenek“, Izidor píše: „Kdo chce být s Bohem, musí se učit, musí číst a musí se často modlit. Protože když se modlíme, rozmlouváme s Bohem, když ale čteme, Bůh rozmlouvá s námi. Každý pokrok pochází ze čtení a rozjímání. Co neznáme, naučíme se čtením, co jsme se však již naučili, rozjímáním si zachováme…““

Svatý Izidor Sevilský je též autorem historických spisů – je autorem knihy „Kronika“, jíž obsáhne vše od stvoření světa do roku 615, dále píše „Dějiny Gótů“.

Z dalších Izidorových knih je třeba ještě vzpomenout knihy „O slavných mužích“ a „O přirozenosti věcí“.

4. dubna roku 636 Izidor Sevillský umírá – pohřben je nejprve v sevillské katedrále, v roce 1063, v době ohrožení křesťanských relikvií maurskými dobyvateli Španělska, jsou jeho ostatky převezeny na sever Kastilie, do klášterní baziliky San Izidoro ve městě León.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.