Stačí vteřina a člověku se převrátí život naruby. Svoje o tom ví i Veronika Decsy, česká reprezentantka v pozemním hokeji. Její život zažil obrovský kotrmelec v roce 2021, kdy měla se svým otcem těžkou nehodu na motorce. Pro něj měla nehoda fatální následky, Veronika přežila. S polámanými kostmi, přeraženou pánví, zlomenými obratly, propíchnutou ledvinou, zpřetrhanými vazy v koleni…
Ze svých zranění se Veronika Decsy dostávala dlouho, čtyři měsíce strávila v nemocnici a rehabilitačním ústavu, trvalo dlouho, než se vůbec dokázala opět postavit. Nikdy ale nepomyslela na to, že nehoda, zranění a smrt otce budou její stopkou v další reprezentační kariéře. A také nejsou a nebudou.
Životopis Veroniky Decsy? S pozemním hokejem začala v devíti, živí se jako copywriterka
Narodila se 23. září roku 1994, pozemní hokej začala hrál ve středočeských Mnichovicích, když jí bylo devět. Letos (2023) tak slaví malé sportovní jubileum – s krátkou hokejkou se po hřištích prohání už dvacet let. Do Mnichovic přitom přešla z Mirošovic, kde byl pouze chlapecký tým…
Postupně se Veronika Decsy posouvala mládežnickými kategoriemi, přičemž vždy patřila mezi největší hvězdy týmu, stejně procházela i reprezentačními výběry. Vzdělání? Na Akademii nových médií vystudovala Veronika Decsy žurnalistiku (2014-2017 s titulem DiS.), další dva roky pak strávila na Vysoké škole hotelové a ekonomické. Tady získala bakalářský titul v oboru Marketingová komunikace.
Studium žurnalistiky a marketingové komunikace Veronika Decsy dokázala proměnit v řadu pracovních zkušeností, v současné době se živí jako copywriterka (reklamní textařka).
Jako pozemní hokejistka má Veronika před sebou stejně jako další reprezentantky aktuálně jeden velký cíl – účast na letních olympijských hrách v Paříži. Klíčový kvalifikační turnaj je ovšem ještě čeká v lednu 2024. Mimochodem, pokud postoupí, podaří se českému týmu navázat na výkon týmu československého, který na olympijských hrách v Moskvě skončil v roce 1980 stříbrný?
Veronika Decsy, pozemní hokejistka, která má za sebou úspěšná angažmá v zahraničí v Německu a Španělsku, naskočila po zranění do české ligy i do reprezentace (v současnosti hraje za HC 1946 Praga, na zádech přitom nosí číslo 66 jako památku na rok narození svého otce). Její návrat je jedním z velkých sportovních příběhů současnosti. Takových, na které se nezapomíná.