Výročí dne – 1. dubna 1578: Narodil se William Harvey, objevitel krevního oběhu

V době středověku to neměla věda v Evropě snadné. Své o tom věděli například Giordano Bruno, který skončil jako kacíř na hranici nebo Galileo Galilei, kterého před smrtí zachránilo jen to, že svoje učení odvolal.

V plamenech skončil i Michael Servetus (též zkráceně Servet), španělský učenec a lékař, který kolem roku 1531 zkoumal plicní krevní oběh. Jeho práce tak byla asi prvním vážnějším středověkým pokusem o revizi názoru antického lékaře Galéna, který situoval místo vzniku lidské krve do jater, odkud se dostávala do dalších orgánů, kde byla spotřebovávána.

Harweyův nákres žil na ruce. Zdroj: Wikipedia.

Galén se mýlí! Na tahle slova čekala evropská věda do roku 1628

Teprve anglický lékař William Harvey, který se narodil 1. dubna roku 1578 ve Folkestone v Anglii, Galénovy do té doby nezpochybnitelné názory… zpochybnil a vyvrátil. Provedl řadu experimentů a pozorování na živých zvířatech a lidských ostatcích, prováděl dnes už nepřijatelné pokusy s otvíráním hrudních dutin živých zvířat.

Známý je jeho pokus s podvazováním duté žíly a aorty u živého hada, kdy zjistil, že srdce je pumpou, která rozhání krev po těle.

Funkci krevního oběhu v těle člověka Harvey objevil v roce 1616. O 12 let později pak ve své knize Anatomické pojednání o pohybu srdce a krve detailně popsal, že srdce působí jako pumpa, která pohání krev po celém těle. A že lidský krevní oběh funguje jako uzavřený a dělí se na tělní a plicní.

Harveyho objev položil základ moderního pochopení kardiovaskulárního systému, aniž by on sám (na rozdíl od nebohého Serveta) položil život. Jeho práce se stala základem pro další výzkum a objevy v oblasti fyziologie a medicíny.

Za svého života se ale slavný anglický lékař velkého zadostiučinění nedočkal, spíše posměchu a znevažování. Zemřel 3. června roku 1657 v Londýně.