Ještě před koncem války žilo v moravské metropoli více než 50 000 Němců. Po osvobození jich zůstala sotva polovina. Většinou dětí, žen a starců. Muži většinou utekli, když se k městu přiblížila Rudá armáda. Pak se začaly ozývat hlasy, že pryč z Brna musí i zbylí Němci. A ty hlasy sílily.
29. května rada Zemského národního výboru přijala výnos č. 78/1945, kterým vysídlení Němců posvětila – odsunuti měli být všichni muži do věku 14 let a nad 60 let (muži mezi měli zůstat, aby odklízeli válečné škody) a ženy a děti bez výjimky. Národní garda začala jednat hned další den.
Brněnský pochod smrti vyšel 30. května
30. května 1945 večer to začalo. Na 20 000 německých obyvatel města Brna bylo shromážděno v centru města. Vzít si každý mohl vzít jen to, co unesl (přesněji 30 kg těžké zavazadlo na osobu). Kromě peněz a cenností. Ty museli Němci nechat doma. Pak byl dán povel a ženy, děti a starci se vydali na pochod, který bude později znám jako Brněnský pochod smrti. Podle českých historiků si celá spontánní akce Národní gardy vyžádala 1691 obětí, většina úmrtí byla důsledkem fyzického vyčerpání a úplavice. Při samotném pochodu podle policejního vyšetřování, které proběhlo v roce 1996, zemřeli pouze tři lidé.
Vraťme se ale do roku 1945. Vyděšení Němci se vydávají na cca 25 km dlouhý pochod do Pohořelic. Sem pochod dorazí kolem 23 hodiny 31. května – ti, kdo jsou tak vyčerpaní, že nemohou pokračovat v pochodu, stráví noc v táboře, který vybudovala za války nacistická správa pro nuceně nasazené Poláky, zbytek, cca 10 000 vysídlenců, se vydává směrem k Mikulovu. K rakouské hranici. Tu také naprostá většina těchto vysídlenců překročí.
Když v táboře vypukla úplavice, měla smrt žně…
Zbylých 10 000 Němců, kteří zůstávají v Pohořelicích, ale po dohodě mezi československými a rakouskými úřady rakouskou hranici překročit nemůže. Vysídlenci nemohou ani zpátky. 6. června pak v táboře v Pohořelicích propuká úplavice. Celkem úplavici, dalším nemocem a vysílení podlehlo podle oficiálních údajů v Pohořelicích a okolí 629 osob. Na rakouské straně hranice napočítají dalších 1062 obětí.
Pohořelický tábor byl zrušen v srpnu 1945, z původně 10 000 vysídlenců byla téměř polovina vrácena zpět do Brna (anfifašisté, partneři ze smíšených manželství apod.), zbylí se rozprchli nebo se vydali k rakouským hranicím na vlastní pěst. Brněnský pochod smrti je pak v Československu na dlouhá desetiletí oficiálně zapomenut.