Narodila se jako Věra Hofmanová 3. listopadu roku 1919, literatuře se věnovala od mládí. V padesátých letech publikovala v časopisu Host do domu a napsala i svoji nejúspěšnější knihu – povídkový soubor Želary, který ale mohl spatřit světlo světa až po Sametové revoluci. Vydán byl v roce 2001, v roce 2002 za něj autorka obdržela Státní cenu za literaturu.
Poznali jste? Ano, Květa Legátová. Česká spisovatelka, která se slávy dočkala až po své osmdesátce. V noci na 22. prosince 2012 v 93 letech zemřela.
Květa Legátová pocházela z venkovské učitelské rodiny, povolání rodičů se věnovala celý život i ona sama. Vystudovala dvě fakulty univerzity v Brně, v roce 1957 pak debutovala jako prozaička sbírkou črt Postavičky. První román? Květa Legátová jej napsala pro dětské publikum pod pseudonymem Věra Podhorná. Jeho jméno – Korda Dabrová. Vyšel v roce 1961.
V padesátých letech Květa Legátová publikovala v časopise Host do domu, v šedesátých letech se vyprofilovala coby úspěšná autorka rozhlasových her.
Největší slávy se dočkala až na začátku jednadvacátého století – v roce 2001 vydalo nakladatelství Paseka její povídkový soubor Želary, za který v roce 2002 získala Státní cenu za literaturu. V roce 2002 Květa Legátová vydala novelu Jozova Hanule a obě knihy se staly předlohou filmu Ondřeje Trojana Želary.
Poslední knihou, kterou Květa Legátová vydala, je soubor detektivních příběhů Nic není tak prosté (2006).
22. prosince 2012 Květa Legátová zemřela.