Douglas MacArthur. Velitel, který přijal japonskou kapitulaci

Douglas MacArthur, americký generál a politik, jedna z nejvýraznějších osobností americké armády za druhé světové války a vrchní velitel spojeneckých vojsk v Tichomoří během bojů s Japonskem, přichází na svět 26. ledna roku 1880 ve městě Little Rock v Arkansasu v rodině důstojníka americké armády.

V mládí studuje MacArthur vojenskou akademii ve West Pointu (absolvuje v roce 1903), po studiích je v hodnosti podporučíka přidělen k ženijnímu vojsku. První léta své vojenské kariéry stráví Douglas MacArthur v Asii – působí na Filipínách a Japonsku (tady se účastní jako pozorovatel rusko-japonské války v letech 1904-05). V roce 1906 se MacArthur vrací do Spojených států amerických a stává se vojenským na krátký čas pobočníkem prezidenta T. Roosevelta – v letech před první světovou válkou pak MacArthur působí na různých pozicích v americké armádě.

V roce 1916 Douglas MacArthur nastupuje na post náčelníka informační kanceláře amerického ministerstva války, po vstupu Spojených států do bojů první světové války se MacArthur podílí na sestavení amerických vojenských sil pro evropská bojiště (je náčelníkem štábu 42. divize).

Se 42. divizí pak Douglas MacArthur bojuje ve Francii, v roce 1918 se stává jejím velitelem.

Po skončení první světové války nastupuje MacArthur na post ředitele vojenské akademie ve West Pointu (1919-22), poté slouží až do roku 1930 na Filipínách – po návratu do Spojených států se pak MacArthur stává náčelníkem štábu americké armády, a to až roku 1935, kdy je opět převelen na Filipíny, kde (i po svém odchodu do výslužby v roce 1937) jako polní maršál filipínské armády dohlíží na výcvik filipínského vojska.

V červenci roku 1941, v době sílícího nebezpečí vypuknutí válečného konfliktu v Tichomoří, je Douglas MacArthur povolán zpět do činné služby – jeho úkolem je připravit obranu Filipín proti japonskému útoku.

Nedostatečně vycvičené vojsko (převážně složené z Filipínců) nicméně o půl roku později (na konci prosince roku 1941) japonskému útoku podlehne – MacArthur se pak v čele svých jednotek stáhne na poloostrov Baatan, kde pak zůstává až do března roku 1942, kdy (11. března, na přímý rozkaz prezidenta Roosvelta) Filipíny opouští (poslední spojenecké jednotky pak na Filipínách kapitulují v květnu téhož roku).

Po odchodu z Filipín se Douglas MacArthur podílí na vyzbrojení spojeneckých vojsk v Austrálii, jako velitel pozemních vojsk Spojenců v Tichomoří se pak, společně s admirálem Ch. Nimitzem (viz Nimitz, Chester William), velitelem spojeneckého loďstva v oblasti, podílí na osvobozování Tichomoří z pod japonského područí (mezi MacArthurem a Nimitzem vládne během osvobozovacích bojů určitá míra vzájemné řevnivosti, Tichomoří je proto mezi ně úředně rozděleno na Jihozápadní oblast, kde velí MacArthur a Tichomořskou oblast, jíž velí Nimitz).

Taktikou tzv. „žabích skoků„, kdy jsou záměrně obcházena místa, kde je vysoká koncentrace japonských vojsk a jsou ničena zásobovací centra za frontovou linií, jsou pak postupně osvobozena všechna Japonci obsazená území – na počátku roku 1945 se pak generál (v prosinci roku 1944 je Douglas MacArthur povýšen na armádního generála) MacArthur vrací jako vítěz do Filipín (vylodí se na ostrově Leyte), odkud musel v roce 1942 před japonskou agresí odejít.

Po porážce Japonska je to pak právě Douglas MacArthur, kdo přijme v Tokijském zálivu na palubě vlajkové lodi USS Missouri admirála Nimitze japonskou kapitulaci – stane se tak 2. září roku 1945.

Po skončení druhé světové války působí generál MacArthur jako velitel spojeneckých okupačních sil v Japonsku (1945-50) – na tomto postu se zaslouží o přerod Japonského císařství v moderní demokracii (v letech 1945-47 jsou v Japonsku provedeny mnohé reformy, mimo jiné agrární či správní, je vydána i nová ústava – pro tyto reformy se pak vžije pojmenování MacArthurovy reformy).

Po vypuknutí konfliktu na korejském poloostrově (korejská válka 1950-53) se Douglas MacArthur stává velitelem vojsk OSN – v jejich čele zůstává až do roku 1951, kdy je odvolán a vrací se do Spojených států amerických, kde se po neúspěšném pokusu o vstup do politiky stahuje do ústraní.

Generál Douglas MacArthur umírá 5. dubna roku 1964, jeho ostatky jsou uloženy ve virginském Norfolku.