Právě v tento den si konstruktér Karl Benz požádal o patent na svoji tříkolku poháněnou spalovacím motorem. Pojmenoval ji Benz Patent Motorwagen číslo 1 a splnil nejen sobě sen o kočáře bez koní. Jestli tušil, že jeho benzínový motor stojí na prahu revoluce v dopravě?
Těžko říct, ale spíše ne. Benz si moc nevěřil, na to měl spíše Berthu, svoji manželku. Ale o ní ještě později. Jako konstruktér prvního vozidla se spalovacím motorem nicméně Benz v historii automobilového průmyslu bude navždy zapsán zlatým písmem už napořád. Dodejme, že Benzův patent je v archivech k dohledání jako Deutsches Reichspatent č. 37435.
Dnešní auto byste v Benzově vozidle hledali jen obtížně. Nemělo karosérii, nemělo ani volant. Benzova tříkolka připomínala spíše tehdy běžný kočár. Co měl naopak Benzův prototyp s dnešními automobily společné? Vodní chlazení motoru, elektrický startér nebo karburátor.
Veřejnost první vůz se spalovacím motorem poprvé viděla 3. července 1886, když jej přihlížejícím na mannheimské Ringstrasse předvedl sám konstruktér. Další veřejná vystoupení tento spíše nesmělý muž neplánoval, benzínová tříkolka také nebyla právě nejspolehlivější.
Za vším hledej ženu aneb na počátku automobilismu stála Bertha Benzová
Stalo se tak 5. srpna roku 1888, kdy si potají vypůjčila třetí verzi Benzova prototypu (už třímístného) a vydala se bez vědomí manžela na dobrodružnou jízdu do Pforzheimu vzdáleného 106 km. Jela ke své matce, společně s ní se na cestu vypravili její dva synové.
Do cíle přijela pozdě odpoledne a byť je na na cestě potkalo nemálo technických problémů, stala se první ženou a prvním člověkem, který kdy učinil dálkovou jízdu automobilem.
A nic na to tom nemění, že šlo o automobil o výkonu půl koně s maximální rychlostí 15 km/hod., poháněný benzínem, který se v té době prodával pouze jako čistič v lékárnách. Mimochodem, právě jedna z lékáren na cestě, lékárna ve Wieslochu, se stala historicky první čerpací stanicí.
Právě tady Bertha Benzová doplňovala zásoby tekutiny, která pohání automobily do dnešních dnů.