Dmitrij Utkin. Pravá ruka Jevgenije Prigožina ve Wagnerově skupině

Dmitrij Utkin. Muž s přezdívkou Wagner (prý vyjadřovala jeho obdiv k oblíbenému skladatelovi Adolfa Hitlera Richardu Wagnerovi) byl dlouhá desetiletí mimo veřejný prostor. Dokonce i spojení s Jevgenijem Prigožinem, majitelem soukromé žoldnéřské armády Wagner Group (též PMC Wagner), které dal svou přezdívkou jméno, přiznal až v roce 2022. Přitom ji v roce 2014 spoluzakládal.

Do veřejného prostoru se jeho osoba dostala nejvíce asi v srpnu 2023 – Dmitrij Utkin, bývalý podplukovník speciálních sil ruské GRU, je jedním z osmi wagnerovců, kteří zemřeli po pádu (sestřelení?) dopravního letadla nedaleko Moskvy. Společně s ním zemřel i jeho mecenáš – Jevgenij Prigožin, muž přezdávaný Putinův kuchař. K neštěstí došlo 23. srpna, v den, kdy se Prigožin vydal se svými žoldnéři na pochod na Moskvu.

Dmitrij Utkin alias Wagner. Jeho životopis je životopisem bezohledného žoldáka

Vojenský šéf Prigožinovy žoldnéřské armády a čtyřnásobný držitel ruského Řádu statečnosti Dmitrij Valerijevič Utkin se narodil 11. června 1970 ve městě Asbest ve Sverdlovské oblasti za Uralem v tehdejším Sovětském svazu. Jeho otec pracoval jako geolog, matka Lyudmila byla stavební inženýrkou – pár se nicméně rozvedl ještě v Utkinově dětství.

Po rozvodu se Dmitrij Utkin s matkou vydali ze Sibiře na západ, vyrůstal na Ukrajině, ve vesnici Smoline v Kirovohradské oblasti. Tady vychodil základní školu – a podle spolužáků i třídní učitelky Věry Osypové byl už tehdy arogantní, přitom velmi pilný student.

Další vzdělání Utkin získal v tehdejším Leningradu (dnešní Petrhorad) – vystudoval Vyšší velitelskou školu pro kombinované zbraně SM Kirova, aby pak nastoupil vojenskou činnou službu v jednotkách GRU. V řadách speciálních jednotek Utkin působil do roku 2013, kdy z armády odešel – naposledy sloužil jako velitel 700. samostatného speciálního oddělení 2. samostatné speciální brigády Hlavního ředitelství v ruských Pečorech. Jako důstojník GRU byl Utkin dvakrát nasazen v Čečensku, kde Putinovo Rusko krvavě potlačilo povstání.

Po odchodu z armády se Dmitrij Utkin nechal najmout jako žoldák společností Moran Security Group, která se podílela a podílí především na ochranu firem a společností před piráty. Posléze se Utkin stal členem tzv. Slovanské brigády, soukromé armády, která se specializovala na ochranu zájmů ropných společností – v jejích řadách působil za občanské války v Sýrii na straně (proruského) prezidenta Bašára Asada.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Radovan Karadžič: Masakr ve Srebrenici (životopis)

Po návratu do Ruska (stále ještě v roce 2013) založil Dmitrij Utkin společně s dalšími válečnými veterány žoldnéřskou armádu, která je dnes známá jako Wagner Group – jméno jí dal právě Utkin, respektive jeho přezdívka. V této době se začínají objevovat (nepotvrzené) zprávy o Utkinově fanatickém obdivu k nacistickému Německu a jeho vůdčím osobnostem.

V roce 2014 byly žoldáci Wagnerovy armády i sám Dmitrij Utkin viděni v bojích na východě Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, o dva roky později se Utkin zúčastnil audience u prezidenta Vladimíra Putina při oslavách Dne vlasti 9. prosince. Z této události pochází také jedna z jeho posledních veřejných fotografií – je na ní zachycen i s Putinem.

Jako vojenský velitel Wagnerovy skupiny se Dmitrij Utkin podílel na zvěrstvech při invazi ruských jednotek na Ukrajinu, v roce 2023 se jeho a Prigožinova soukromá armáda zmocnila ruského města Rostov na Donu, odkud se vydala na pochod na Moskvu. Puč nakonec skončil dohodou o smíru, wagnerovci poté souhlasili se svým odchodem do Běloruska. Podle některých zpráv to byl právě Utkin, kdo seděl v prvním tanku kolony, která směřovala na Moskvu.

Svoje muže ovládal Utkin vždy tvrdou rukou – v syrském Homsu v červnu 2017 dokonce vydal rozkaz ubít dezertéra k smrti a tento čin natočit. Podobný případ se pak stal v roce 2022 na Ukrajině.

23. srpna 2023 byl Dmitrij Utkin jedním z vysoce postavených členů Wagnerovy armády, kteří zemřeli při havárii (sestřelení) letadla, v němž mířili z Moskvy do Petrohradu.

Osobní život? Dmitrij Utkin byl ženatý Byl ženatý s Jelenou Ščerbininou, se kterou měl dva syny. V roce 2000 se pár rozvedl.