Tycho de Brahe, geniální dánský astronom a alchymista, známý pro své detailní pozorování noční oblohy, je i dnes postavou opředenou tajemstvím. Není to ale jen jeho mimořádný život, ale především jeho smrt nás fascinuje a vzbuzuje otázky, na které se vědci pokoušejí odpovědět po staletí. Tycho de Brahe totiž zemřel v roce 1601 za velmi podivných okolností, které daly vzniknout různým hypotézám, včetně teorie, že mohl být otráven.
Smrt v Praze na rudolfinském dvoře a záhadné okolnosti
Tycho de Brahe zemřel 24. října 1601 v Praze, kde působil na dvoře císaře Rudolfa II. Habsurského, podivínského vladaře, který pozval do Prahy výkvět tehdejších astrologů, astronomů a umělců a učnil z hlavního města českého království hlavní město Evropy.
Již v době smrti Tycha de Brahe kolovaly na dvoře i mezi obyčejným lidem zvěsti o podivném průběhu jeho posledních dnů. Slavný astronom údajně během hostiny i Petra Voka z Rožmberka vypil velké množství vína a když se vrátil do Prahy, nebyl schopen se vymočit a zemřel na selhání ledvin – podle příznaků šlo o akutní urémii. Dnes se někdy s nadsázkou tvrdí, že mu praskl močnový měchýř, protože mu dvorská etiketa nedovolila vstát a odejít od stolu. To je ale už dávno vyvrácený mýtus patřící mezi urban legends.
V dalších dnech po prvních příznacích pak následovala bolestivá agónie, která nakonec vedla ke smrti. Kolem ní se však rychle začaly šířit zvěsti – už tehdy si mnozí kladli otázku, zda opravdu zemřel na selhání ledvin nebo zda nebyl spíše úmyslně odstraněn.
Hypotéza o otravě Tycha de Brahe zní lákavě
Jednou z nejčastěji diskutovaných teorií je možnost, že Tycho de Brahe mohl být otráven. Při prvních exhumacích a testech jeho ostatků v 20. století byla totiž v jeho vlasech nalezena zvýšená hladina rtuti. Rtuť byla v té době běžně používána v alchymii a lékařství, což mohlo vést k jejímu neúmyslnému požití. Nicméně, záhadou zůstávalo, zda šlo o náhodnou otravu, nebo promyšlený zločin.
Další (nepodloženou) teorií je, že Braheho otrávil jeho slavný žák a nástupce, Johannes Kepler. Tato spekulace se objevila zejména kvůli Keplerově ambici dostat se k astronomovým detailním pozorováním a výpočtům, které byly v té době považovány za nesmírně cenné. Kepler sice neměl jiný způsob, jak získat přístup k těmto datům, než po Braheho smrti, ale důkazy, které by potvrzovaly jeho vinu, chybí. Navíc, závěr, že by jeden astronom zavraždil druhého, aby zaujal jeho místo, se zdá být i na tehdejší dobu až příliš přitažený za vlasy.
Co říkají nejnovější poznatky?
V roce 2010 proběhla další exhumace Tycha de Brahe v Praze, během které se vědci pokusili s konečnou platností vyřešit otázku, zda byl astronom otráven. Moderní analýzy ukázaly, že i když se v jeho těle našly stopy rtuti, jejich koncentrace nebyla dostatečně vysoká, aby vedla k otravě. Tycho tedy pravděpodobně nezemřel násilnou smrtí. Vědci se spíše přiklánějí k tomu, že příčinou jeho smrti byla infekce močových cest, což odpovídá i dobovým popisům jeho obtíží.
Smrt Tycha de Brahe zůstává i nadále fascinující záhadou, která láká historiky, vědce i konspirační teoretiky. I když moderní věda s vysokou pravděpodobností vyloučila otravu jako příčinu smrti, stín pochybností nad jeho úmrtím stále přetrvává. Pravdou je, že Tycho de Brahe žil v době plné intrik, a jeho smrt tak zůstane navždy spojena s atmosférou tajemství, která se kolem něj ostatně vznášela po celý život.