William Gerald Golding, britský (anglický) spisovatel, autor alegorických románů, v nichž je zkoumán problém zla a jeho souboj s dobrem v každém z nás, a laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1983, přichází na svět 19. září roku 1911 v anglickém Newquay u Cornwall v rodině středoškolského profesora.
Vzdělání Golding získává na univerzitě v Oxfordu – studuje nejprve přírodní vědy (na Brasenose College), později pak přechází na studia anglistiky, jeho hlavním oborem se přitom stává staroanglická literatura. Po studiích působí Golding několik let u divadla, v roce 1939 pak nastupuje v Salisbury na místo učitele.
Po vypuknutí druhé světové války je William Golding povolán do britské armády – rukuje k námořnictvu, v jehož řadách se pak účastní mnoha bojů, mimo jiné i invaze do Normandie v roce 1944. Ve službách armády stráví Golding celých pět let, do zálohy odchází až po skončení války v roce 1945.
Po skončení války se Golding vrací na učitelské místo v Salisbury, zároveň začíná psát svá první prozaická díla – poté, co jsou jeho knihy úspěšné, pak Golding místo učitele opouští a stává se spisovatelem z povolání.
Jako spisovatel debutuje William Gerald Golding již v roce 1934, kdy mu vychází (neúspěšná) básnická sbírka, nicméně úspěch zaznamenává Golding až se svým prvním románem, jenž nese jméno „Pán much“ (1954, zfilmováno 1963) a jenž vypráví příběh skupiny chlapců, ztroskotavších na pustém tichomořském ostrově.
Život těchto chlapců na ostrově pak Goldingovi slouží k symbolickému zobrazení postupného úpadku lidské civilizace (chlapci postupně přestávají dodržovat pravidla, která jsou základem klidného a úspěšného soužití), v příběhu s blížícím se koncem stále zřetelněji vystupuje do popředí souboj dobra a zla.
V roce 1955 vychází Goldingův druhý román „Dědicové“ (The Inheritors, 1955), dílo čerpající tématicky až v daleké minulosti – román zobrazuje boj mezi „hloupými“, ale lidštějšími neandrtálci, a „chytřejšími“, ale bezohlednějšími lidmi druhu Homo sapiens.
V roce 1956 pak William Golding vydává podobně laděný příběh „Chmaták Martin“ (Pincher Martin, 1956), v roce 1959 pak vychází próza „Volný pád“.
V roce 1964 spatřuje světlo světa Goldingův „středověký“ román „Věž“, vyprávějící příběh kněze, jenž hodlá postavit pomník Bohu a staví jej přitom (nevědomky) sám sobě – román je zobrazením boje mezi bigotním, náboženským pohledem na svět a schopností racionálně, rozumově myslet.
Z dalších románů Williama Goldinga stojí za povšimnutí např. romány „Průzračná temnota“ (Darkness Visible, 1979), „Rituál plavby“ (Rites of Passage, 1980) či „Požár v podpalubí“ (Fire Down Below).
V roce 1983 se William Golding stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu a o pět let později, v roce 1988, je pak povýšen anglickou královnou Alžbětou II. povýšen do šlechtického stavu.
Sir William Gerald Golding umírá pak 19. června roku 1993 v Perranarworthalu.