Miloš (též Milouš) Jakeš, český komunistický politik, v sedmdesátých letech 20. století jeden z vrcholných představitelů tzv. normalizace v Československu a v letech 1987-89 generální tajemník Komunistické strany Československa (KSČ), přichází na svět 12. srpna roku 1922 v Českých Chalupách v okrese Český Krumlov.
V mládí Jakeš pracuje (a studuje) v Baťových (viz Baťa st., Tomáš) závodech ve Zlíně – a to od roku 1937 do roku 1950. V roce 1944 Jakeš absolvuje vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou. Po roce 1950 začíná Jakešova politická kariéra – od roku 1945 působí ve Zlíně ve stranických (komunistických) funkcích, v roce 1950 se pak stává předsedou (okresního i městského) národního výboru v Gottwaldově (tak se jmenuje po komunistickém převratu Zlín) – v této funkci pak Jakeš působí do roku 1952.
V letech 1952-55 je Jakeš tajemníkem ústředního výboru Československého svazu mládeže, členem předsednictva stejné organizace je od roku 1948.
V letech 1955-58 Jakeš studuje na Vysoké škole stranické v Moskvě, po návratu se pak stává jedním z hlavních představitelů konzervativního křídla v KSČ.
Od roku 1958 do roku 1961 působí Jakeš ve funkci vedoucího oddělení pro národní výbory na ústředním výboru KSČ, v letech 1961-63 je Jakeš vedoucím Ústředního výboru pro věci národních výborů, od roku 1963 do roku 1966 pak Jakeš působí jako první náměstek předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství.
Poté působí Jakeš do června roku 1968 jako první náměstek ministra vnitra pro civilně správní úsek.
V srpnu roku 1968 je Jakeš jedním z účastníků tzv. moskevských jednání s L. Brežněvem (viz Brežněv, Leonid), která nakonec vyústí v okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
V březnu roku 1968 je Miloš Jakeš zvolen předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ (členem komise je přitom od roku 1966) – v této funkci pak Jakeš zůstává do roku 1977.
V sedmdesátých letech je Jakeš jedním z hlavních představitelů tzv. normalizace v Československu, podílí se významně na čistkách ve společnosti i v KSČ.
V roce 1977 se Jakeš stává členem ústředního výboru KSČ, od roku 1981 je pak členem jeho předsednictva – ve svém postavení zodpovídá za řízení stranické práce v zemědělství, od června roku 1981 pak přejímá zodpovědnost na celou oblast ekonomiky v Československu.
Od druhé poloviny osmdesátých let 20. století vystupuje Jakeš jako stoupenec reforem M. Gorbačova v Sovětském svazu, podobné reformy se snaží (polovičatě a nesystémově) prosazovat i v Československu.
V roce 1987 pak Jakeš nahrazuje G. Husáka (viz Husák, Gustáv) ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, jeho snaha o polovičaté reformy při zachování politického monopolu KSČ nicméně končí v roce 1989 naprostým fiaskem – po listopadových událostech roku 1989 vůdčí role KSČ v Československu končí, sám Jakeš je donucen odejít z čela strany (24. listopadu) a v prosinci téhož roku (5. prosince) je pak na mimořádném sjezdu KSČ ze strany vyloučen.
Ještě stále v prosinci roku 1989 se Jakeš vzdává i svého poslaneckého mandátu ( poslancem je přitom od roku 1971) a odchází z politiky.
V devadesátých letech je proti Jakešovi několikrát vzneseno obvinění za jeho úlohu při srpnových událostech v roce 1968, nicméně nikdy není pravomocně odsouzen.
Miloš jakeš zemřel 20. července 2020, aniž by byl někdy za své zločiny souzen.