Matěj z Janova. Představitel předhusitské reformace


Matěj z Janova, český katolický kněz, náboženský myslitel, teoretik reformace a významný představitel české předhusitské (viz Jan Hus) reformace, přichází na svět někdy mezi roky 1350 až 1355, a to patrně v Janově u Mladé Vožice.

V mládí Matěj krátce žije a studuje v Praze, na tamní univerzitě je přitom hluboce ovlivněn učení Jana Milíče z Kroměříže (viz Jan Milíč z Kroměříže).

Od roku 1373 pak Matěj z Janova studuje ve Francii, na pařížské Sorbonně, kde pak v roce 1376 dosahuje titulu mistra svobodných umění – poté Matěj na Sorbonně, na její artistické fakultě, přednáší.

Do Čech se Matěj z Janova vrací o pět let později, v roce 1381 – po svém návratu se pak stává zpovědníkem a kazatelem v chrámu sv. Víta na Pražském hradě a kanovníkem bez beneficia (beneficium získá Matěj až v roce 1388 ve Velké Vsi u Podbořan, nicméně ve farnosti nepůsobí a žije dál v Praze).

V Praze se kromě kazatelské činnosti (káže jak u sv. Víta {viz sv. Vít} , tak u sv. Mikuláše {viz sv. Mikuláš} na Malé Straně) věnuje Matěj z Janova také teologické práci – své myšlenky pak shrne ve spise „Pravidla Starého a Nového zákona“ (Reguale Veteris et Novi Testamenti, pět knih v šesti svazcích, dokončeno 1392), v němž požaduje návrat k ideálům prvotní apoštolské církve a v němž proti sobě staví dvě křesťanství – křesťanství pravé, které je v souladu s učením Kristovým, a křesťanství nepravé, které je symbolizované antikristem a které lpí na všem světském a povrchním.

Matěj z Janova přitom k rozlišení pravého a nepravého křesťanství užívá dvanácti pravidel, z to nejdůležitější (a první) říká, že sám Ježíš Kristus je normou, měřítkem, křesťanského života.

Ve svém spise (který je více znám jako „Výbor z Pravidel Starého a Nového zákona“, 1954) Matěj z Janova též poměrně radikálně brojí proti uctívání obrazů a soch svatých, též zdůrazňuje potřebu co nejčastějšího přijímání eucharistie laiky – na tyto jeho názory pak naváží představitelé husitské reformace, především stoupenci kalicha, např. Jakoubek ze Stříbra (viz Jakoubek ze Stříbra).

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Jan Amos Komenský. Exulant

Radikálnost Matějových názorů pak vede k tomu, že je Matěj na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let 14. století dvakrát povolán před arcibiskupský soud, kde je vyšetřován pro podezření z kacířství a donucen své učení odvolat.

Matěj z Janova, myslitel, z jehož učení bude čerpat celé husitství (především jeho kališnická větev) a poté i Jednota Bratrská, umírá (pravděpodobně) 30. listopadu roku 1393 v Praze.