José Ortega y Gasset, španělský filozof, sociolog, estetik a esejista, autor, proslulý svými pracemi k filozofii kultury a zakladatel tzv. „madridské filosofické školy„, přichází na svět 9. května roku 1883 v Madridu v rodině předního madridského novináře.
Střední vzdělání Ortega y Gasset získává na jezuitské škole ve městě Málaga, poté pokračuje ve studiu na madridské univerzitě, kde v letech 1898-1902 studuje na fakultě filozofie a literatury – doktorátu pak Ortega y Gasset dosáhne v roce 1904.
Po roce 1905 José Ortega y Gasset studuje mimo rodné Španělsko – působí na univerzitách v Lipsku, Berlíně a v Marburgu, kde se stává žákem H. Cohena.
V roce 1910 je pak José Ortega y Gasset jmenován profesorem metafyziky na univerzitě v Madridu, kde pak působí až do roku 1936 – po vypuknutí španělské občanské války ve stejném roce pak Ortega y Gasset odchází do exilu: pobývá střídavě v Nizozemsku, Francii, Argentině a Portugalsku. V roce 1923 Ortega y Gasset zakládá nakladatelství Revista de Occidente, kde pak vydává díla soudobých filosofů (M. Schelera, H. Berngsona a jiných).
V roce 1931 je José Ortega y Gasset poslancem, podílí se na činnosti španělského republikánského hnutí.
V roce 1945 se José Ortega y Gasset po deseti letech vrací z exilu do Španělska, jeho návrat je ale jen částečný, pobyt ve Španělsku Ortega y Gasset střídá s pobytem v Německu.
V roce 1948 Ortega y Gasset společně s J. Maríasem zakládá „Instituto de Humanidades“.
Jako filozof vychází José Ortega y Gasset z novokantovství, přičemž směřuje k vitálnímu racionalismu. José Ortega y Gasset klade ve svých pracích důraz na interpretaci dějin, kritizuje masovou společnost a kulturu (ostatně, nejvíce je proslulý svými pracemi, zabývajícími se filosofií kultury).
Dílo Ortegy y Gasseta je poměrně rozsáhlé, a přestože vzniká z větší části v exilu, je pevně svázáno s Ortegovým rodným Španělskem – vychází z něj a je mu cele věnováno. K Ortegovým základním pracím patří zejména „Vzpoura davů“ (La rebelion de las masas, 1930), „Meditace o Quijotovi“ (Meditaciones del Quijote, 1914), osmisvazkové dílo „Divák“ (El Espectador, 1916-1934), „Dehumanizace umění a idea románu“ (La deshumanización del arte e ideas sobre de la novela, 1925)
Dále pak velmi rozsáhlé a významné (posmrtně vydané) filosofické dílo „Leibnitzovo pojetí principu a evoluce deduktivní teorie“ (La idea de principio en Leibniz y la evolución de la teoría deductiva) a nejspíše nejdůležitější Ortegovy práce, též vydané až po Ortegově smrti, „Idea divadla“ (Idea del teatro) a „Meditace o mladých národech“ (Meditación del pueblo joven).
José Ortega y Gasset umírá v Madridu 18. října roku 1955, jeho pohřeb se pak stává mohutnou demonstraci proti autoritářskému režimu F. Franca (viz Franco y Bahamonde, Francisco).