Alena Vránová, Pyšná princezna Krasomila, slaví osmdesátku

[adsenseyu1]

Dovolená s Andělem, Hudba z Marsu, ale především Pyšná princezna. V padesátých letech šla z role do role, do svého divadla si ji vybral Jan Werich.

Herečka Alena Vránová, jedna z nejvýraznějších hereček své generace, držitelka Cen Thálie za rok 1998 a laureátka Ceny Františka Filipovského za dabing za rok 2008, se dnes, 30. července 2012, dožívá významného životního jubilea – je jí osmdesát.

Chtěla být učitelkou. Vystudovala DAMU a stala se pyšnou princeznou

Narodila se 30. července 1932 v Praze. Hrála už jako malá, k lásce k divadlu ji vedl otec, sám vášnivý ochotník, byla členkou slavného Dismanova dětského rozhlasového sboru.

Když se jí ptali, čím chce být, říkala, že učitelkou, nakonec ale zvolila herectví a DAMU, kde se seznámila se svým prvním mužem, spisovatelem Pavlem Kohoutem – sňatek samotný se pak na Kohoutovo přání konal v den narozenin J. V. Stalina.

Po DAMU (absolvovala v roce 1954) nastoupila Alena Vránová do Oblastního divadla ve středočeském Benešově. Zůstala tady dvě divadelní sezóny, v roce 1956 si ji vybral do svého divadla (Divadla ABC) Jan Werich. Na jeho jevišti zůstala i po začlenění scény pod Městská divadla pražská (1962), členkou souboru byla až do roku 1993, kdy začala jezdit po České republice s vlastním zájezdovým představením.

Největší slávu zažila v padesátých letech. Pak byla doma především na divadle

Jako herečka zažila Alena Vránová největší slávu v padesátých letech, kromě již zmíněných filmových hitů Dovolená s Andělem, Pyšná princezna či Hudba z Marsu, si zahrála v pohádce Hrátky s čertem či v budovatelských snímcích Severní přístav a Vina Vladimíra Olmera. Doživotní slávu Aleně Vránové přinesla především Pyšná princezna, na kterou ale vzpomíná ne vždy v dobrém – během natáčení se sblížila s představitelem hlavní mužské role, Vladimírem Rážem, který se stal jejím druhým manželem a otcem jediné dcery Markéty.

A nyní to špatné – první manžel, Pavel Kohout, v té době prominent komunistického režimu, nesl rozpad manželství velmi nelibě, příběh partnerského trojúhelníku dokonce zpracoval do divadelní hry Dobrá píseň, Alena Vránová se musela veřejně kát před mládežnickou komisí. I takové byla padesátá léta. Dlužno dodat, že ani manželství s Vladimírem Rážem nakonec „nedopadlo“.

V dalších desetiletích dostávala Alena Vránová ve filmu příležitostí stále méně, o to více se jí dařilo v divadle. Královna Anna v Richardu II. nebo Julie v Křehké rovnováze patří k rolím, na které se nezapomíná.

Má doma Thálii i Cenu Františka Filipovského

Alena Vránová patří celá desetiletí také k předním českým dabérkám, jejím hlasem k českým divákům promlouvaly  Gina Lollobrigida, Shirley McLaineova či Judi Denchová, v roce 2008 pak Alena Vránová získala Cenu Františka Filipovského za dabing amerického detektivního seriálu To je vražda, napsala.

Už předtím se Alena Vránová dočkala jiného ocenění – v roce 1997 obdržela za postavu stárnoucí herečky Gertie Mathewsové ve hře Bouřlivé jaro  Cenu Thálie.

V posledních letech se Alena Vránová objevuje v menších rolích v úspěšných českých filmech (např. Vratné lahve z roku 2006), zahrála si také v několika oblíbených televizních seriálech – v Ulici jsme ji mohli potkávat jako paní Královou (manželku Radoslava  Brzobohatého), hrála také v seriálu Náves, velký prostor dostala v roce 2012 v seriálu Život je ples.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.