Archimédés ze Syrákús, řecký matematik, fyzik, astronom a mechanik, jeden z nejvýznamnějších učenců starého Řecka, myslitel, který ve svém díle spojil teoretické s praktickým, přichází na svět někdy v roce 287 před naším letopočtem v Syrákúsách na Sicílii v rodině dvorního astronoma Phidia.
Jako mladý Archimédés krátce studuje v egyptské Alexandrii (tady se seznamuje s matematickým dílem Euklidovým a se setká mimo jiné s matematikem Eratosthénem), po studiích se pak vrací do rodných Syrákús, kde pak prožije celý zbytek života na dvoře tyrana Hiérona II. a jeho syna Gelóna. Archimédovy dovednosti coby matematika, fyzika a mechanika vládci Syrákús notně využijí za druhé punské války, kdy Syrákúsy stojí na straně Kartága proti Římu – poté, co římský vojevůdce Marcellus v roce 214 př. n. l. Syrákúsy oblehne, pomáhají Archimédovy válečné stroje (obří praky, otočné jeřáby, katapulty, zrcadla) městu dva roky přežít.
Teprve v roce 212 př. n. l. se Římanům podaří Syrákúsy dobýt, při následném plenění se pak římským vojákem zabit i Archimédés – traduje se přitom, že umírá, zabrán do studia nějakého geometrického obrazce, narýsovaného jím do písku. V okamžiku, kdy se před ním objeví římský voják, pak prý jen vykřikne: „Apostéthi, ó anthrópe, tú diagrammatos mú“ (tj. Nedotýkej se mých kruhů!), načež je vojákem probodnut mečem…
Archimédés ze Syrákús, jeden z nejvýznamnějších učenců antiky, je nesmazatelně zapsán do dějin lidského vědění jako objevitel mnoha zákonů matematiky a fyziky.
V matematice se věnuje především metodám výpočtu ploch (především kruhu, elipsy a parabolické úseče) a objemů těles ( zejména válce, kužele, koule, elipsoidu, paraboloidu), své matematické výzkumy pak shrne ve spise „De mechanicis propositionubis ad Eratosthenes methodus“ (O metodě mechanicky odvoditelných vět), věnovaném Eratosthénovi a objeveném až ve 20. století, v roce 1906.
Jako matematik Archimédés odvodí obvod a obsah kruhu (určením přibližné hodnoty Ludolfova čísla. Z vlastních matematických objevů si nicméně sám Archimédés cení nejvíce objevu poměru mezi povrchem a objemem koule a jí opsaného válce (jde o poměr 2:3) – tento objev je pak v grafické podobě ztvárněn na Archimédově náhrobním kameni.
Jako fyzik je Archimédés zakladatelem statiky pevných těles a hydrostatiky, též definuje celou řadu pojmů používaných fyzikou (např. pojem těžiště, statický moment, tíhová síla atd.), odvodí podmínky rovnováhy na jednoduchých strojích, objeví zákon páky (po tomto objevu prý prohlásí: „Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí…“) a zformuluje hydrostatický zákon (tzv. Archimédův zákon), který říká, že „na těleso ponořené v tekutině působí kromě tíhy opačně orientovaná síla (vztlak), která těleso nadlehčuje.
Velikost této síly je přitom rovná tíze tekutiny stejného obsahu, jaký má ponořená část tělesa…“ – tento fyzikální zákon prý Archimédés odvodí ve vaně, odkud pak vyběhne nahý na ulici s výkřikem „Heuréka“ (tj. „Objevil jsem“).
Jako technik a konstruktér je Archimédés znám jako autor přinejmenším čtyřiceti vynálezů, z nichž lze jmenovat např. tangenciální šroub a šroubové čerpadlo, používané dodnes v Egyptě k zavlažování polí.
Z Archimédova díla zůstalo dodnes zachováno devět rozsáhlých traktátů – např. „O počítání písku“, „O kuželosečkách“, „O kouli a válci“, „Měření kruhu“, „O plovoucích tělesech“, „Kvadratura paraboly“ a jiné.
Jak již bylo zmíněno výše, Archimédés ze Syrákús umírá v roce 212 př. n. l., kdy je zabit římským vojákem poté, co římská vojska dobudou Syrakúsy.