Českým čtenářům a čtenářkám jsou čarodějnické procesy známé především díky spisovatelu Václavu Kaplickému a jeho románu Kladivo na čarodějnice. A díky filmové filmové adaptaci režiséra Otakara Vávry z roku 1969, která mimořádně realisticky zobrazila hon na čarodějnice na Šumpersku v poslední čtvrtině 17. století. Tehdy bylo z popudu soudce Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu na hranici upáleno na 100 mužů a žen ve Velkých Losinách a Šumperku.
V našich zemích nicméně neměl hon na čarodějnice tak hluboké kořeny jako jinde v Evropě, předpokládá se, že do roku 1728, který se obecně považuje za rok, kdy čarodějnickým procesům na starém kontinentu definitivně odzvonilo, padlo v evropských zemích inkvizici za oběť na 300 tisíc lidí bez ohledu na pohlaví, věk i stav.
Čarodějnickým procesům ze nevyhnuli ani za oceánem
Svoje čarodějnické procesy měly i Spojené státy americké. Nebylo jich tolik jako v Evropě, byly ovšem stejně kruté a… stejně nesmyslné. Ten asi nejznámější se udál v roce 1692 v Salemu ve státě Massachusetts mezi imigranty z Evropy. Puritánská a dogmatická komunita dospěla po kruté zimě, kdy navíc propukla epidemie neštovic, k přesvědčení, že město a jeho obyvatele ovládají čarodějnice. Odtud už byl jen krůček k vypuknutí davové hysterie a obviňování.
Samotný začátek salemského honu na čarodějnice lze datovat do ledna již zméněného roku, kdy se dvě dívky – devítiletá Betty Parris a o dva roky starší Abigail Williams – začaly chovat podivně, měly křeče a vykazovaly další nevysvětlitelné příznaky. Místní lékař diagnostikoval „zlovolné čarodějnictví“. Dívky poté na základě nátlaku rodičů (otcem Betty byl místní reverend) začaly obviňovat některé ze salemských žen z čarodějnictví.
Nakonec se počet obviněných zastavil u čísla 150, mezi souzenými byli ženy, muži… a dokonce i děti. Popravou skončil proces pro 20 lidí, z toho 14 žen a 6 mužů.
První obětí salemského honu na čarodějnice se stala Brigdet Bishopová
Jak rychle salemský hon na čarodějnice začal, tak rychle i skončil. Už v roce 1693 guvernér William Phips vyhlásil amnestii pro všechny zbývající vězně obviněné z čarodějnictví. Soudy s čarodějnicemi v Salemu jsou dnes považovány za jedno z nejtemnějších období americké historie, kdy byla obětována života mnoha nevinných lidí v důsledku masové hysterie, náboženského fanatismu a osobních sporů.
Nejznámější a první obětí salemského honu na čarodějnice byla Bridget Bishopová, která byla první osobou odsouzenou a popravenou. Narodila se někdy kolem roku 1632, byla třikrát nebo čtyřikrát vdaná. Za svého prvního manžela, kapitána Samuela Wesselbyho, se provdala 13. dubna 1660, manželé spolu měli tři děti – dva syny a dceru.
Za druhého manžela, bohatého obchodníka a vdovce Thomase Olivera se Bridget Bishopová provdala 26. července 1666. Druhému manželovi porodila dceru. Jejím třetím manželem se stal Edward Bishop, majitel prosperující pily, jehož rodina žila v Beverly.
V době svého odsouzení byla Bishopová obyvatelkou Salemu ve státě Massachusetts. Soud jí dával za vinu, že očarovala pět dívek a mladých žen – Abigail Williamsovou, Ann Putnamovou, Mercy Lewisovou, Mary Walcottovou a Elizabeth Hubbardovou. Soud zasedal osm dní, dne 10. června 1692 pak byla Bridget Bishopová odsouzena k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán ještě týž den.