David Lynch. Mistr děsivých kompozic

David Lynch (celým jménem David Keith Lynch), americký filmový scénárista, producent a režisér, autor provokativních a šokujících filmových snímků, přichází na svět 20. ledna roku 1946 ve městě Missoula v severoamerické Montaně v rodině vědeckého pracovníka amerického ministerstva zemědělství – v Montaně pak Lynch prožije i své dětství (v době Lynchova dospívání pak rodina Lynchových maloměsto opouští a cestuje za otcovou prací po celých Spojených státech).

Vzdělání David Lynch získává nejprve ve virginské Alexandrii (tady vystuduje střední školu), poté studuje malířství v Bostonu, ještě později pak přechází na Pensylvánskou Akademii výtvarných umění ve Filadelfii (1965-69).

Ještě za svých studií David Lynch natáčí svůj první „film“ – je jím čtyřminutový snímek Six Figures Getting Sick“ (1967), o rok později pak točí (pětiminutový) snímek „Alphabet“ (Abeceda, 1968).

Svými prvními filmařskými pokusy David Lynch zaujme odbornou veřejnost a reakce na sebe nedá dlouho čekat – ještě stále na konci šedesátých let 20. století David Lynch získává stipendium Amerického filmového institutu: na základě tohoto stipendia pak David Lynch natáčí krátkometrážní snímek „Babička“ (The Grandmother, 1970) a krátce nato i svůj celovečerní (černobílý) filmový debut „Mazací hlava“ (Eraserhead, 1977) – tímto šokujícím snímkem, zobrazujícím lidskou brutalitu v té nejobnaženější podobě, se pak David Lynch poprvé silně zapíše do myslí filmových fanoušků.

O tři roky později, v roce 1980, David Lynch natáčí melodramaticky laděný snímek „Sloní muž“ (The Elephant Man, 1980), kde vypráví skutečný příběh muže (Angličana Johna Merricka, žijícího na konci 19. století), postiženého vzácnou nemocí, znetvořující mu tvář.

Obrovský komerční úspěch „Sloního muže“ podnítí Davida Lynche k další práci – již v roce 1984 pak vzniká na motivy románu F. Herberta sci-fi film „Duna“ (Dune, 1984), nicméně uvedení snímku do americké distribuce končí naprostým fiaskem.

V roce 1986 David Lynch přichází s filmem „Modrý samet“ (The Blue Velvet, 1986), kde se podivná, navenek klidná a ospalá, atmosféra maloměsta se mění ve svět brutálních sexuálních praktik a obskurních mezilidských vztahů poté, co je nalezeno uříznuté lidské ucho – tímto filmem se David Lynch vrací ke kořenům své tvorby, „Modrý samet“ si získává pověst stejně skandálního snímku jako byl snímek „Mazací hlava“

V roce 1990 David Lynch přichází se snímkem „Zběsilost v srdci“ (Wild at heart, 1990), s nímž získává Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes.

O dva roky později David Lynch natáčí snímek „Twin Peaks“ (1992) – film, který je filmovou adaptací stejnojmenného třicetidílného televizního seriálu („Městečko Twin Peaks“, 1989-91), vyprávějícího provokativní příběh z amerického maloměsta s detektivní zápletkou – a zatímco televizní seriál se setkává na celém světě s obrovskou vlnou zájmu, filmová verze již tak úspěšná není.

Další film pak David Lynch natáčí v roce 1996, kdy uvádí do americké distribuce svůj snímek noir film „Lost highway“ (1996).

O tři roky později, v roce 1999, pak David Lynch natočí snímek, jehož děj a atmosféra se ostatním „lynchovským“ snímkům dost vymyká – film „Příběh Alvina Straighta“ (The Straight Story, 1999) vypráví melodramatický snímek starého muže, který se na zahradním traktůrku vydává napříč Spojenými státy navštívit svého nemocného bratra.

Ke „svému“ stylu se David Lynch vrací v roce 2001 snímkem „The Mulholland Drive“ (2001), v němž myšlenkově navazuje na „Lost Highway“.

Kromě filmu se David Lynch aktivně věnuje i výtvarnému umění, jeho malířské práce (ovlivněné expresionismem) jsou ve světě oblíbeny a lze je nalézt v mnoha světových výstavních síních.

Na závěr ještě připomeňme, že Lynchova dcera Jennifer Lynch pokračuje úspěšně v otcových stopách, mezi její nejznámější filmové snímky patří film „Boxing Helen“ (Helena v krabici, 1992).