Édouard Daladier, francouzský politik a předseda vlády v letech 1933-34 a 1938-40, jeden ze signatářů Mnichovské dohody, kterou je Československo v roce 1938 zbaveno svých pohraničních (sudetských) území ve prospěch hitlerovského Německa, přichází na svět 18. června roku 1884 ve francouzském Carpentras v rodině pekaře.
Vzdělání získává Daladier na právech, během první světové války pak Daladier bojuje v řadách francouzské armády. Po skončení první světové války vstupuje Édouard Daladier do francouzské politiky, když se stává členem Radikální strany (v letech 1927-32 je pak jejím předsedou). V roce 1924 se Édouard Daladier stává poprvé členem francouzské vlády (je ministrem kolonií), jako ministr pak Daladier působí v několika dalších meziválečných vládách Francie (ministr války, ministr veřejných prací aj.).
V letech 1933-34 se pak Édouard Daladier poprvé stává francouzským ministerským předsedou.
Podruhé se Édouard Daladier stává francouzským předsedou vlády v roce 1938 – Evropa je v té době zneklidněna rostoucí agresivitou hitlerovského (viz Hitler, Adolf) nacistického Německa a Daladier, jako vrcholný představitel významné evropské mocnosti je nucen reagovat – reaguje tak, že podpoří tzv. politiku appeasementu (ústupků vůči Německu) britského ministerského předsedy N. Chamberlaina.
V září roku 1938 se pak Édouard Daladier stává jedním ze signatářů tzv. Mnichovské dohody, kterou je tehdejší Československo zbaveno svých pohraničních území (Sudet).
Po německém útoku na Polsko v září roku 1939 Édouard Daladier politiku ústupků opouští a 3. září roku 1939 vyhlašuje Německu válku.
V březnu roku 1940 podává pak Daladierova vláda demisi, sám Daladier zůstává v nové vládě P. Reynauda v křesle ministra národní obrany.
Po napadení Francie Německem v květnu roku 1940 a její porážce Édouard Daladier uprchne do severní Afriky (do Maroka), kde se pak v Maroku snaží organizovat protiněmecký odboj.
V severní Africe je Édouard Daladier zatčen a převezen do okupované Francie, kde je pak vichystickým režimem obviněn ze zrady – v letech 1943-45 je pak Édouard Daladier internován v německých koncentračních táborech Buchenwald a Dachau.
Po skončení druhé světové války je Édouard Daladier v letech 1946-58 poslancem francouzského parlamentu, v letech 1953-58 je Daladier zároveň starostou města Avignon.
Édouard Daladier umírá 10. října roku 1970 v Paříži.