Hirohito. Životopis císaře éry Šówa

Hirohito, japonský císař od roku 1926 a panovník, za jehož vlády Japonsko napadne vojensky Spojené státy americké a vstupuje tak na straně Osy do druhé světové války, přichází na svět 29. dubna roku 1901 v Tokiu jako nejstarší syn císaře Taišo Jošihita (při narození dostáv budoucí císař jméno Mišinomija).

Po všestranném vzdělání v dětství a mládí je pak Hirohito v roce 1916 ustanoven jako budoucí nástupce na japonském císařském trůnu (stává se korunním princem), v roce 1921 je pak Hirohito jmenován regentem a ujímá se tak de facto vlády namísto těžce nemocného otce.

Na císařský trůn Hirohito usedá po otcově smrti v roce 1926 (25. prosince 1926, samotná korunovace se pak děje 10. listopadu roku 1928).

Počátky Hirohitovi vlády nad Japonskem jsou silně poznamenány snahou japonských armádních kruhů ovládnout východní Asii a Tichomoří – Hirohitovi pravomoci jsou přitom slabé, japonský císař má spíše ikonografickou funkci.

Tlaku armády Hirohito podléhá pak již v roce 1930, kdy v říjne podepíše smlouvu o námořním zbrojení – Japonsko se začíná připravovat na agresivní válku ve východoasijském prostoru.

V roce 1931 pak císař Hirohito (dodatečně) schválí agresi Japonska vůči Mandžusku, ovládaného Čínou, v roce 1932 pak podepíše rozkaz, který vede k obsazení Šanghaje.

O další rok později Hirohito na nátlak svých ministrů posvětí odchod Japonska ze Společnosti národů.

Ve druhé polovině třicátých let 20. století Hirohito schválí útoky japonské armády proti Číně a Rusku, v případě Ruska pak útoky neúspěšné – ruská armáda území na ruském Dálném východě ubrání.

V září roku 1940 císař Hirohito schvaluje přistoupení Japonska k Paktu tří, tvořenému hitlerovským (viz Hitler, Adolf) Německem a mussoliniovskou (viz Mussolini, Benito) Itálií, v dubnu roku 1941 pak Hirohito podepisuje smlouvu o vzájemném neútočení se Stalinovým (viz Stalin, Josif Vissarionovič) Sovětským svazem.

V prosinci roku 1941 císař Hirohito vydá (či spíše je mu předložen vládou premiéra Tódža) rozkaz k napadení Spojených států amerických – 7. prosince roku 1941 pak japonské jednotky pod velením admirála Jamamota (viz Jamamoto, Isoroku) zaútočí bez vyhlášení války na Pearl Harbor.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Todor Živkov. Vůdce bulharských komunistů

Během války stojí Hirohito v pozadí, po roce 1943 pak začíná vystupovat s kritikou japonských vojenských operací – s rostoucími neúspěchy japonských vojsk a po svržení atomových pum na japonská města Nagasaki a Hirošima pak císař Hirohito v srpnu roku 1945 rozhodne o japonské kapitulaci – 2. září téhož roku pak císař Hirohito v tokijském zálivu podepíše společně s americkým admirálem Ch. Nimitzem (viz Nimitz, Chester William) kapitulační listiny, kterými končí druhá světové válka v Asii.

Po skončení druhé světové války hrozí japonskému císaři trest smrti, nicméně z rozhodnutí velitele americké okupační správy v Japonsku, generála D. MacArthura (viz MacArthur, Douglas), je Hirohito souzen a osvobozen (on i všichni příslušníci japonského císařského rodu jsou vyjmuti se seznamu válečných zločinců) – i nadále je mu pak umožněno zůstat v čele Japonského císařství

Jako japonský císař pak Hirohito přijme tzv. MacArthurovy reformy (rozhodující pro demokratický vývoj poválečného Japonska je především přijetí nové japonské ústavy v roce 1947). V roce 1946 je císař Hirohito zároveň donucen vzdát se „božské podstaty“ své osoby.

V čele Japonska pak císař Hirohito stojí až do své smrti.

Kromě panovnických povinností je císař znám i svojí vědeckou prací – Hirohito se již od svého mládí věnuje výzkumné práci v oboru mořské biologie.

Co se týče osobního života, císař Hirohito je ženatý s princeznou Nagako, s níž má sedm dětí (pět dcer a dva syny, z nichž Akihito je minulým japonským císařem).

Japonský císař Hirohito umírá 7. ledna roku 1989, příčinou smrti je onemocnění rakovinou.