Karel Čurda, český voják a výsadkář, za druhé světové války člen paradesantní skupiny Out Distance, se kterou seskočil v březnu 1942 do Protektorátu Čechy a Morava, a také muž, který prozradil nacistické správě okolnosti atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a stal se konfidentem Gestapa, se narodil 10. října roku 1911 v Nové Hlíně u Třeboně.
Ve svých dvaadvaceti letech nastoupil Karel Čurda vojenskou prezenční službu (roku 1933) k 29. pěšímu pluku. Během služby absolvoval poddůstojnické kurzy a zůstal v armádě. V roce 1938 je Karel Čurda ze služby propuštěn.
Poté nastupuje Karel Čurda k finanční stráži, po okupaci zbytku Československa wehrmachtem v březnu 1939 pak odchází do emigrace. Nejprve do Polska, pak do Francie, kde vstupuje do cizinecké legie, po porážce a okupaci Francie utíká na palubě lodi Mohamed Ali El Kebir na britské ostrovy.
V Anglii se Karel Čurda přihlásí do nově se tvořících československých exilových jednotek a po výcviku jej v březnu roku 1942 společně s Adolfem Opálkou a Ivanem Kolaříkem vysadí v rámci paradesantního výsadku Out Distance na území Protektorátu nedaleko Ořechova u Telče.
Parašutisté při seskoku přijdou o všechny své zásoby, nadporučík Adolf Opálka se zraní, desátník aspirant Ivan Kolařík byl krátce po seskoku vlastní chybou prozrazen, od výsadku odchází a později u Vizovic spáchal sebevraždu.
Z Čurdova udání, které poslal na četnickou stanici v Berouně:
… Zastavte pátrání po útočnících na Heydricha, zastavte vraždění nevinných lidí, ježto atentát provedl Gabčík a Kubiš. Gabčík pochází ze Slovenska a Kubiš má na Moravě bratra řezníkem…
Po seskoku Čurda poprvé neuposlechne rozkaz…
Po seskoku se rotný Karel Čurda skrýval v Praze, 28. května po atentátu na Heydricha neuposlechne rozkaz svého velitele Adolfa Opálky a utíká domů, do Nové Hlíny, kde se skrývá na půdě rodného domu. S velitelem svého výsadku, který umírá společně s dalšími výsadkáři v kostele sv. Cyrila a Metoděje, se už nikdy nesetká.
Doma má Čurda přístup k tisku, k rozhlasu. Odplata Němců za atentát jím otřese a ať je již jeho motivace jakákoli, 13. června pošle na četnickou stanici v Berouně anonymní udání, kde prozrazuje okolnosti atentátu. Němci slíbili amnestii pro toho, kdo je do 18. června 1942 dovede k pachatelům.
Udání zůstane bez odezvy, 16. června proto odjíždí (prvním ranním vlakem) Čurda do Prahy. Nejprve se pokouší setkat s Opálkou a dalšími parašutisty. Neúspěšně. Další Čurdovy kroky vedou na Gestapo. Tím zpečetil osud Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky a dalších spolubojovníků.
Dva dny po Čurdově udání Němci obkličují kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Parašutisté, kteří nemají možnost úniku, volí dobrovolnou smrt. Ti, kteří jsou natolik těžce ranění, že sebevraždu spáchat nedokážou, umírají po cestě do nemocnice, kam se je Němci snaží rychle převézt ve svaze udržet je naživu.
Karel Čurda jako Karl Jerhot, konfident Gestapa
Udáním spolubojovníků si Karel Čurda vydělá půl milionu říšských marek. Je to odměna za informace, které zásadním způsobem vedly k odhalení těch, kdo spáchali atentát na druhého nejdůležitějšího příslušníka SS.
Karel Čurda si mění jméno, stává se Karl Jerhotem, žení se s Němkou a je agentem-provokatérem Gestapa, nese vinu na odhalení skupiny Antimony. Svědomí se udavač Čurda snaží umlčet alkoholem, pije tolik, že i pro Gestapo přestává být využitelný.
Přečtěte si také: Němci vyhladili osadu Ležáky. Udání přišlo od Karla Čurdy
Po skončení druhé světové války se Karel Čurda přihlásil úřadům na četnické stanici v Manětíně (15. května 1945). Je zatčen a souzen, soud jej uzná vinným z vojenské zrady. Karla Čurdu čeká trest smrti oběšením. Rozsudek je vykonán 29. dubna roku 1947 v jedenáct hodin a padesát sedm minut v pražské Pankrácké věznici.