Konstantin von Neurath, německý diplomat a politik, první Hitlerův (viz Hitler, Adolf) protektor Protektorátu Čechy a Morava (v letech 1939-41, resp. 43), přichází na svět 2. února roku 1873 v německém městě Württemberg jako syn příslušníka nižší šlechty.
Vzdělání von Neurath získává na právech v Tübingenu a v Berlíně (absolvuje v roce 1892), po studiu Neurath nastupuje do právní firmy v rodném městě. V roce 1901 pak Konstantin von Neurath vstupuje do diplomatických služeb, stává se zaměstnancem císařského ministerstva zahraničí – nejprve působí krátce v Londýně, v letech 1914-16 je pak vyslancem Německa v Turecku.
Po skončení první světové války se Konstantin von Neurath vrací k diplomacii, tentokráte již jako diplomat nové výmarské republiky – v roce 1919 se stává německým vyslancem v Dánsku, v letech 1921-30 pak působí jako vyslanec v Itálii, poté až do roku 1932 působí von Neurath ve Velké Británii.
V roce 1932, po svém návratu do Německa, vstupuje Konstantin von Neurath do politiky, když je prezidentem Hindenburgem jmenován do vlády kancléře von Papena na post ministra zahraničí.
Ministrem zahraniční Německa zůstává von Neurath i poté, co se moci v Německu chopí Hitler – ministrem zahraniční nacistického Německa pak von Neurath bude až do roku 1938, kdy odstoupí (resp. je odvolán) pro nesouhlas s Hitlerovými snahami o agresivní ovládnutí Evropy (Hitler poprvé otevřeně své plány odkrývá na konferenci v Hoszbachu v roce 1937) – na jeho místo nastupuje J. von Ribbentrop (viz Ribbentrop, Joachim von).
Před svým odchodem z funkce ministra zahraničí von Neurath vstoupí ještě v roce 1937 do NSDAP, ve stejném roce je uveden na post Obergruppenführera SS. Ve vládě nicméně Konstantin von Neurath zůstává i nadále, a to jako ministr bez portfeje.
Po rozbití Československa v březnu roku 1939 a vzniku Protektorátu Čechy a Morava je Konstantin von Neurath jmenován Hitlerem prvním říšským protektorem v Protektorátu.
Jako říšský protektor nese Konstantin von Neurath zodpovědnost za nastolení nacistických zákonů v českých zemích, za pronásledování židovského obyvatelstva, za zavření českých vysokých škol po demonstracích z listopadu roku 1939 a za počátky snah o germanizaci českých zemí.
Von Neurathova činnost je ale i přes svoji povahu považována K. H. Frankem a A. Hitlerem za umírněnou (je mu vytýkána především jeho mírnost ve vztahu k protektorátnímu prezidentovi E. Háchovi {viz Hácha, Emil} a předsedovi vlády A. Eliášovi {viz Eliáš, Alois}), v roce 1941 je pak von Neurath donucen svůj úřad (formálně) ze zdravotních důvodů opustit, jeho místo pak zaujímá R. Heydrich (viz Heydrich, Reinhard) (jako zastupující říšský protektor, von Neurath na svém postu oficiálně setrvává až do roku 1943, kdy je odvolán).
Po skončení druhé světové války je Konstantin von Neurath souzen jako válečný zločinec Norimberským válečným tribunálem a je odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let – svůj trest si pak von Neurath odpykává v berlínské věznici Spandau, v roce 1954 je pak ale nicméně ze zdravotních důvodů propuštěn.
Konstantin von Neurath umírá 14. srpna roku 1956 v německém městě Enzweihingen.