Kronos. Otec Diův

Starořecké božstvo, které po jistou dobu vládlo nad světem. Kronos, jeden z Titánů, je posledním synem Úrana a Gaie (viz Gáia) – patří proto k bohům, kteří předcházejí generaci bohů olympských.

Kronos jako jediný z těchto bohů vyslyší volání své matky, Gaie, bohyně země, když ta se chce ubránit útokům svého manžela, který na ní neustále leží, aby ji oplodnil – srpem, který mu matka dala, zbaví svého otce mužství. Od tohoto otcova zmrzačení se pak datuje oddělení nebe a země a počátek Kronovy vlády. Za své vlády Kronos uvrhuje zpět do Tartaru své bratry Kyklópy a storuké obry Hekatoncheiry, které předtím na matčinu žádost osvobodil.

Kronos uzavře sňatek se svojí sestrou, Titánkou Rheiou, s níž pak má mnoho dětí: Hestii, Démétru, Héru, Háda (viz Hádes), Poseidóna (viz Poseidón). Protože mu však Gáia předpověděla, že ho jeden z jeho synů připraví o vládu, Kronos všechny své děti ihned po narození pozře.

Pouze nejmladší Zeus (viz Zeus) se zachrání – místo něj mu Rheia k pozření podala kámen zabalený do pleny. Zeus pak vyrůstá na Krétě a když dospívá, vzbouří se proti otci a zbaví ho vlády. Kronos je pak ještě donucen vyvrhnout všechny pozřené děti a pak je svržen do Tartaru.

Podle orfické tradice se nakonec Zeus s Kronem usmíří – pak prý nastalo období hojnosti a míru, tzv. zlatý věk.

Kronův kult nebyl v Řecku příliš rozšířen, Kronos býval později často zaměňován s řeckým bohem času Chronem – mezi těmito dvěma ale není žádná etymologická souvislost.

Římané pak ztotožní Krona se Saturnem.

Kronos bývá zobrazován jako stařec.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Ruholláh Chomejní. Ten, co vyslovil klatbu nad S. Rushdiem