Kršna (též Krišna, v sanskrtu „černý“, nebo také „nejpřitažlivější“), nejoblíbenější hinduistické božstvo a osmé vtělení, tj. avatár, jednoho ze tří nejdůležitějších indických božstev (vedle Brahmy a Šivy), a to boha Višnua, je v hinduistickém náboženství zobrazován ve dvou podobách – nejprve jako lidská bytost, posléze je pak zbožštěn (jako božská bytost vystupuje v části eposu Mahábhárata, v Bhagavadgítě).
Podle tradice Kršna přichází na svět snad někdy mezi lety 400-200 před naším letopočtem v indickém městě Mathura – rodí se princezně Dévakí, neteři místního panovníka jménem Kamsa: Kršnovo narození je přitom předpovězeno, má být tím, kdo Kamsu, vládnoucího tyranským způsobem, zbaví moci.
Předpověď Kršnova narození způsobí, že každé Dévakíno dítě je na Kamsův příkaz po narození usmrceno – když ale Dévakí otěhotní posedmé, je zárodek dítěte přenesen zázrakem do dělohy další z žen Dévakínina manžela (tato žena se jmenuje Róhiní) – na svět přichází částečné vtělení Višnua, syn jménem Balaráma.
Dévakíno osmé těhotenství je pak zázrakem před Kamsou zatajeno – na svět pak příchází vtělení boha Višnua, osmý avatár, Kršna, který je po svém narození dán na vychování adoptivním rodičům (pastevcům krav) do Vrndávanu.
Když se Kamsa dozví, že Dévakí porodila syna, nechává povraždit všechna novorozeňata (mužského pohlaví) na území své říše – Kršna se svými rodiči (vlastními i nevlastními), bratrem Balarámou a Róhiní, je ale zachráněn, podaří se jim uniknout do sousedního království.
Kršnův životopis? Podle tradice pak Kršna vyrůstá mezi pastevci – jako dítě je přitom neposedný („dětský“ Kršna je často zobrazován, jak krade matce máslo), jeho mládí a ranná dospělost je spojována s mnoha milostnými pletkami a hrami: Kršna podle legendy např. tančí s několika tisící pastýřkami (ty jsou přezdívány gópí), láká je k sobě hrou na flétnu (s flétnou je velice často pak zobrazován), je výtečným svůdcem – milostné hry s pastýřkami, symbolizované především rituálním tancem ráslílá, lze interpretovat jako vyjádření mystické lásky mezi Bohem a jeho věrnými.
V dospělosti pak má Krišna podle tradice přes šestnáct tisíc manželek a na sto osmdesát tisíc synů, jeho život je pak životem plným hrdinských činů – podaří se mu zabít mnoho démonů, patrně i Kamsu.
Dospělý Kršna přitom ztrácí svoji lidskou podobu a začíná vystupovat jako božský učitel, jako hlasatel božského – jeho myšlenky jsou vyjádřeny v Bhagavadgítě, která má formu dialogu mezi ním a jeho přítelem Ardžunou, velitelem vojska Pánduovců, který se na bitevním poli Kurukšétra rozhoduje, zda má dát povel k útoku na vojsko Kuruovců, kteří jsou s jeho rodem pokrevně spřízněni – v této chvíli se mu Kršna, jeho vozataj, zjeví jako Nejvyšší Božstvo a vyloží mu svoji nauku.
V dalších staletích je Kršnův kult inspiračním zdrojem mnoha indických literárních památek, jeho osoba pak stojí, i dnes, v centru mnoha sekt a náboženských směrů – Kršna je často uctíván ne jako vtělení Višnua, nýbrž jako samotný nejvyšší a jediný bůh (kult bhakti).
V České republice je osoba Kršny spojována s celosvětově působícím hnutím (sektou) Haré Kršna.
Podle tradice Kršna umírá na následky zranění – po probodnutí nohy šípem.