Když se řekne Rod Lichtenštejnů, většina lidí si vybaví malé alpské knížectví mezi Rakouskem a Švýcarskem. Jenže Lichtenštejnové – nebo také často psaní jako Liechtensteinové – byli po staletí mnohem víc než jen vládnoucí rod stejnojmenného státu. Jejich životopis je hluboce propojen s dějinami českých zemí, především Moravy, kde po sobě zanechali zámky, krajinné úpravy i výraznou hospodářskou stopu. Tato biografie rodu patří k nejvýznamnějším aristokratickým příběhům ve střední Evropě.
Kořeny rodu sahají do 12. století do oblasti dnešního Dolního Rakouska. Postupně se Lichtenštejnové vypracovali mezi nejvlivnější šlechtické rody habsburské monarchie. Zásadní obrat přišel během 16. a 17. století, kdy začali rozsáhle získávat majetky na Moravě a v dalších částech českých zemí. Právě zde vyrostla velká část jejich hospodářské i politické moci.
S českým prostředím jsou Lichtenštejnové neoddělitelně spojeni především prostřednictvím areálu Lednicko-valtický areál, který dnes patří mezi památky UNESCO. Zámky Zámek Lednice a Zámek Valtice nebyly jen reprezentačními sídly, ale centrem rozsáhlého hospodářského a kulturního projektu, který formoval krajinu jižní Moravy po několik století. Rod investoval do parků, rybníků, staveb i moderního zemědělství a vytvořil krajinu, která je dodnes jedním z nejvýznamnějších kulturních celků v Evropě.
Významnou osobností rodu byl například Jan I. Josef z Lichtenštejna, který se proslavil nejen jako vojevůdce, ale také jako hospodářský reformátor. Lichtenštejnové byli známí tím, že své statky spravovali moderně a dlouhodobě investovali do rozvoje regionu. Jejich majetek patřil k největším v habsburské monarchii.
Po vzniku Československa se vztahy mezi státem a rodem začaly komplikovat. Část majetku zasáhly pozemkové reformy první republiky a po roce 1945 přišel zásadní zlom – československý stát lichtenštejnský majetek konfiskoval na základě Benešových dekretů. Rod s tím dlouhodobě nesouhlasil a otázka navrácení majetku nebo odškodnění zůstává citlivým tématem dodnes.
Současná hlava rodu, Hans-Adam II, patří zároveň k nejbohatším evropským monarchům. Přesto dnešní obraz rodu nepůsobí okázale – spíše zdůrazňuje kontinuitu, péči o kulturní dědictví a vztah k historii. I proto se Liechtensteinové pravidelně objevují v historických dokumentech a pořadech, například v cyklu Modrá krev, který připomíná osudy aristokratických rodin spojených s českými zeměmi.
Příběh rodu ukazuje, že dějiny českých zemí nikdy netvořily jen české rody nebo český jazyk. Lichtenštejnové byli po staletí součástí moravského prostoru a jejich stopa je v krajině jižní Moravy viditelná dodnes.