Muammar Kaddáfí – libyjská liška pouště

[adsenseyu1]

Muammar Kaddáfí (také al-Kaddáfi, (7. června 1942–20. října 2011), vládce severoafrické Libye v posledních několika desetiletích (sám sebe tituloval jako Vůdce Velké revoluce z 1. září a Libyjské arabské lidové socialistické džamáhíríje) se narodil v libyjské Syrtě 7. června roku 1942 v rodině kočovného zemědělce.

Základní vzdělání Kaddáfí získal v Misurátě, poté se přes několik vzdělávacích stupňů začal propracovávat k vojenské kariéře – na konci tohoto procesu je studium na Libyjské vojenské akademii v Benghází (začíná studovat v roce 1961) a několikaměsíční studium v Anglii na Královské vojenské akademie v Sandhurstu (v roce 1965). Vojenská studia Kaddáfí končí v roce 1966 v hodnosti kapitána.

V roce 1969 začíná Kaddáfí společně s dalšími armádními důstojníky osnovat v zemi vojenský převrat – 1. září stejného roku pak vojenský převrat proběhne – král Idris I. (v té době pobýval mimo Libyi) byl sesazen a monarchie byla zrušena – je vyhlášena Liby. Kaddáfí se v hodnosti plukovníka nechává jmenovat vrchním velitelem ozbrojených sil Libye a ujímá se vlády nad zemí.

Libye se pod vedením Muammara Kaddáfího vydala cestou tzv. islámského socialismu, jehož hlavní teze plukovník Kaddáfí publikoval ve svém díle nazvaném Zelená kniha (vyšla postupně v letech 1975-1979). V Zelené knize Kaddáfí popisuje ideál státu jako směsici nacionální socialismu, demokracie na lidovém základě, islámu a populistických témat.

Necelý rok po nekrvavém převratu se chápe plukovník Kaddáfí stále větší moci – osobuje si funkci ministerského předsedy i ministra obrany, z této pozice se pak zasazuje o vypovězeni smluv, díky kterým mají západní mocnosti v Libyi své vojenské základny. Americké a britské vojenské jednotky musí opustit libyjské území, dalším krokem, vedoucím ke zpřetrhání vztahů se Západem, je znárodnění ropného průmyslu a orientace Libye na země východního bloku.

Tato orientace nabývá na stále větším významu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy příklon k Sovětskému svazu Leonida Brežněva a dalším zemím východního bloku (včetně socialistického Československa) se stává díky stále větší izolaci Kaddáfího režimu ze strany demokratického světa určujícím prvkem libyjské zahraniční politiky. Experti ze zemí socialistického bloku se významně podílejí na budování libyjského těžkého průmyslu, zdravotnictví a dalším důležitých oblastí. Československo vyvezlo do Libye v této době těžké zbraně v řádu miliard korun, plastická trhavina semtex československé výroby sloužila Kaddáfího režimu k mnoha teroristickým akcím. Za zmínku stojí i fakt, že v roce 1978 se Muammar Kaddáfí stal nositelem Československého Řádu bílého lva (z rukou Gustáva Husáka).

Kaddáfí a jeho režim se podíleli na mnoha akcích mezinárodního terorismu – patrně nejznámějším případem je bombový atentát na civilní letadlo nad skotským městečkem Lockerbie, při kterém ve vzduchu i na zemi zemřelo 270 lidí. Útok se odehrál v roce 1988, Libye svoji zodpovědnost poprvé připustila až v roce 2003 v době, kdy se snažila oteplit své vztahy s demokratickým světem.

Kaddáfí neomezeně vládl Libyi až do roku 2011. V zemi udržoval pořádek především prostřednictvím všudepřítomné korupce, na převzetí vlády se připravovali jeho synové. Poté, co došlo k demokratizačním změnám v Tunisku a Egyptě, se přenesla snaha o odstranění plukovníka Kaddáfího z čela státu i v Libyi – odpovědí byl únorový krvavý zásah, který vyústil v občanskou válku, do které se nakonec zapojilo i NATO. V srpnu povstalecké jednotky dobyli všechna důležitá města a ovládla Libyii – plukovník Kaddáfí zmizel. Dopaden byl 20. října roku 2011, kdy se pokusil uprchnout v koloně aut poblíž rodné Syrty – byl poznán, lynčován davem a zastřelen. Éra několik desetiletí neomezeného vládce Libye je u konce.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.