Poseidón je starořeckým bohem moře a vodního živlu. Je to syn Kronův (viz Kronos) a Rheiin, ale hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia (viz Zeus), který když dospěl, donutil otce všechny děti vyvrhnout.
Když je svým bratrem Diem vysvobozen z otcových útrob, bojuje pak po jeho boku se svými sourozenci proti Titánům o vládu nad Olympem. Při této příležitosti dostává od Kyklópů trojzubec, který se stává jeho atributem a slouží mu k rozpoutání bouří a zemětřesení. Při dělení světa mezi tři Kronovy syny – Dia, Poseidóna a Háda (viz Hádes) – mu pak připadne mořská říše, i když Homér se o něm zmiňuje jako o tom, „kdo otřásá zemi“.
Poseidón je bůh svárlivý a ctižádostivý – jednou též spřádal s Hérou pikle proti Diově všemohoucnosti. S pomocí téměř všech ostatních olympských bohů Dia ve spánku svážou, ale Zeus se díky zásahu Thetidy a storukého obra Briarea osvobodí a tvrdě pak viníky ztrestá – Apollóna a Poseidóna odsoudí k roční otrocké službě u fryžského krále Láomedonta, pro něhož tito odsouzenci postaví trójské hradby. Když jim ale pak král odmítne vyplatit stanovenou mzdu, pomstí se mu – Apollón sešle na jeho království mor a Poseidón způsobí, že z moře vyvstane nestvůra, která všude rozsévá zkázu.
Za trójské války pak Poseidón pronásleduje Trójany neustále svojí záští (kromě Aineia, kterého zachrání při jeho souboji s Achilleem, ale Aineás nepochází z Láomedontova a Priamova rodu) – stojí vždy na straně Řeků.
Poseidón svého času též krutě pronásleduje Odyssea – je to proto, že tento hrdina oslepil Poseidónova syna Kyklópa Polyféma.
Poseidón, jak už bylo řečeno, je bůh ctižádostivý a svárlivý, často se dostává do sporů s ostatními bohy – zejména tehdy, chce-li si zajistit nadvládu nad různými městy. Nejznámější příběhy se týkají Athén a Argu. Ve sporu o Athény Poseidóna předbíhá bohyně Athéna – Poseidón udeří trojzubcem do akropolské skály a vytryskne pramen slané vody (jiné verze říkají, že z ní vyskočil kůň), Athéna však nechala vyrůst olivovník. Její dar byl jako symbol míru a blahobytu více oceněn a vláda nad Athénami připadla tedy jí. Nazlobený Poseidón se pak pomstí tak, že zaplaví část Attiky.
V Argu se pak Poseidón v boji o vládu nad městem utkává s Hérou – tři bohové řek tohoto kraje se v hlasování vysloví pro bohyni, která tak zvítězí. Poseidón se pomstí tím, že vysuší všechny vodní toky v kraji.
Tato kletba je pak ale zmírněna, když se Poseidón zamiluje do jedné z padesáti dcer krále Danaa, kterou otec se sestrami poslal hledat vodu. Úderem trojzubce zbaví bůh dívku při hledání dotěrného satyra a nechá pro ni vytrysknout tři prameny sladké vody. Za to pak ona svoluje k milostným hrátkám.
Přes svoji ctižádostivost je pak Poseidón neúspěšný i ve svých dalších pokusech o posílení své moci – V Delfách ho nahrazuje Apollón, Aigíně Zeus, na Naxu Dionýsos a v Troizéně Athéna. Ale v Korinthu, kde se utkává s Héliem, bohem slunce, který získává jen opevněný vrch Akrokorinthos, mu připadnou velká území, zejména šíje, omývaná mořem. Též panuje v bájné Atlantidě.
Poseidón obvykle sídlí ve zlatém paláci na dně Egejského moře. Na moři jezdí ve voze taženém zvířaty, která jsou napůl koňmi a napůl hady, v doprovodu ryb, delfínů nebo i mořských božstev jako Néreoven, Tritónů (bytostí s vrchní částí těla lidskou a dolní rybí) nebo Prótea, hlídajícího Poseidónova stáda tuleňů.
Poseidónovou zákonitou manželkou je Amfitríté, ale on se zaplétá postupně s mnoha jinými ženami, jak bohyněmi, tak smrtelnicemi, s nimiž má nesčetné potomstvo – se svojí prabábou Gaiou má obra Antaia, jehož později přemůže Héraklés. V podobě koně se spojí se svojí sestrou Démétér, která se mu snažila uniknout v podobě kobyly – porodí mu koně Ariona a dceru Paní (Despoina), jejíž jméno se nesmělo ve starém Řecku vyslovit. V podobě koně se Poseidón později zmocní ještě Gorgony Medůsy, která ze svého useknutého krku přivede na svět koně Pégasa.
Poseidón je otcem mnoha řeckých héroů a mýtickým předkem četných královských rodů. Pocházejí od něj např. Agénór a Kadmos v Thébách.
Mnohé z bytostí, které zplodil, jsou nestvůrné nebo páchají zlo – kromě Polyféma to jsou Alóeovci, lupiči Kerkyón a Skeirón, které zabil Théseus, Lamos, král Laistrygonů, kteří jsou v Odyssei líčeni jako kanibalové, obrovitý lovec Órión aj.
Staří Řekové obětovali Poseidónovi býka a koně, protože tato pozemská zvířata symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.
Římané ztotožnili Poseidóna s bohem Neptunem.