Každý si svůj životopis píše sám. Takhle nějak okomentoval smrt bosse českého podsvětí Františka Mrázka v době, kdy byl v nedobrovolném exilu na Seychelských ostrovech. Radovan Krejčíř. Muž, kterého policie několika států podezřívá z organizování vydírání a vražd, podnikatel, kterému si média zvykla říkat „kontroverzní“ a který byl v Česku odsouzen k mnohaletému vězení. V současné době (listopad 2013) byl zatčen jihoafrickou policií, po výslechu, při kterém měl být mučen, byl převezen do nemocnice.
Jeho životní cesta začala na severní Moravě, kde se v Dolním Žukově (část Českého Těšína) 4. listopadu roku 1968 narodil. Po střední škole Krejčíř vystudoval Fakultu ekonomiky na Vysoké škole báňské v Ostravě.
Na dráhu podnikatele se Radovan Krejšíř vydal krátce po listopadu 1989 – stal se spoluvlastníkem společnosti Corado, která podobně jako Harvardské fondy Viktora Koženého skupovala kuponové knížky v kuponové privatizaci – podle dostupných zdrojů si sám Krejčíř takto přišel na několik miliard korun a v roce 2005 byl řazen do žebříčku nejbohatších Čechů. Ve druhé polovině devadesátkých let působil ve vrcholných orgánech mnoha firem (kromě Corada to byly například firmy Staviva či Corimex).
Druhá strana mince? Už v roce 1996 byl Radovan Krejčíř obviněn z podvodu při obchodním styku, v dalších letech tresních oznámení přibývalo, k nejzávažnějším patří podezření z přípravy vraždy celníka a podvody ve výši 3 miliard korun – celní dluh za neodvedenou daň při dovozu ropných látek a pokus o vytunelování státního podniku Čepro.
S Krejčířovým podnikáním nejspíše úzce souvisí i smrt jeho otce Lamberta Krejčíře, který zmizel v roce 2002. Podle policie byl unesen lidmi kolem příbramského podnikatele Jaroslava Starky, kterému měl Radovan Krejčíř dlužit peníze. Tělo Lamberta Krejčíře nebylo dodnes nalezeno, případ byl nakonec odložen a všichni zadržení byli zproštěni viny.
Zásadní zvrat v životě Radovana Krejčíře nastal v roce 2005, kdy během zatýkání uprchl ze své vily v Černošicích – od září stejného roku pak Krejčíř s rodinou žil na Seychelských ostrovech. V prosinci 2005 pak Radovan Krejčíř vydal knihu Radovan Krejčíř (brzy na to pak ještě knihu Odhalení).
V roce 2007 se rozhodl Radovan Krejčíř k dalšímu stěhování – jeho cílem byla Jihoafrická republika, ovšem již na letišti v Johannesburgu byl pod falešným jménem Egbert Jules Savy zatčen a uvězněn. Záhy nato o jeho vydání požádala České republika – neúspěšně.
V Johannesburgu se Radovan Krejčíř rychle stal jednou z vůdčích „osobností“ tamního podsvětí. V listopadu 2013, po výbuchu Krejčířova obchodu nedaleko rezidenční čtvrti Defordview ale došla policii trpělivost – Krejčíř byl zatčen a obviněn z pokusu o vraždu a únos.
Na podzim 2013 se situace Radovana Krejčíře v Jihoafrické republice dramaticky změnila. Po několika letech, kdy byl spojován s tamním podsvětím a opakovaně čelil vyšetřování, jej policie v listopadu zatkla kvůli únosu, pokusu o vraždu a dalším závažným trestným činům. Zadržení následovalo po sérii násilných incidentů, včetně výbuchu v jeho areálu v Bedfordview a několika vražd lidí z jeho okolí. Sám Krejčíř všechna obvinění odmítal a tvrdil, že se stal obětí spiknutí.
V roce 2014 začal v Johannesburgu jeden z nejsledovanějších procesů v historii jihoafrické justice. Obžaloba jej vinila z únosu, mučení a pokusu o vraždu Bhekiho Lukheleho, bratra muže, který měl zmizet s velkým množstvím drog. Po rozsáhlém dokazování soud v srpnu 2015 uznal Krejčíře vinným a v únoru 2016 jej odsoudil k 35 letům vězení. Soud dospěl k závěru, že se podílel na únosu, mučení, pokusu o vraždu i drogové trestné činnosti. Krejčíř se proti rozsudku odvolal, avšak neuspěl.
Ani po nástupu do výkonu trestu jeho právní problémy neskončily. V Jihoafrické republice čelí dalším trestním řízením, mimo jiné v souvislosti s údajnou přípravou útěku z věznice nebo staršími případy podvodů a praní špinavých peněz. Některá z těchto řízení trvají řadu let a dosud nebyla pravomocně ukončena. Proto je nelze považovat za uzavřené.
Současně pokračovala i snaha České republiky o jeho vydání. Jihoafrické soudy sice v minulosti připustily možnost extradice, tamní úřady však opakovaně uvedly, že Radovan Krejčíř nemůže být vydán do České republiky, dokud si v Jihoafrické republice neodpyká uložený pětatřicetiletý trest a neskončí tamní trestní řízení. O tomto stanovisku informovala v roce 2025 například ČTK, Česká televize a Seznam Zprávy s odvoláním na jihoafrické ministerstvo spravedlnosti.
V roce 2026 se Krejčíř znovu objevil před jihoafrickými soudy. Vedle pokračujících trestních řízení podal také návrhy, v nichž si stěžoval na nepřiměřenou délku procesů a na podmínky výkonu trestu. Tvrdil například, že mu věznice neposkytuje odpovídající zdravotní péči a že jsou porušována jeho lidská práva. Jihoafrické soudy se jeho podáními nadále zabývají a žádné z těchto řízení zatím nebylo pravomocně skončeno.