Usáma bin Ládin. Strůjce 11. září

Usáma bin Ládin, strůjce teroristického útoku organizace al-Kajdá na Spojené státy americké 11. září roku 2001 a nejhledanější terorista současnosti, přichází na svět v roce 1955 nebo 1957 v Saudské Arábii ve městě Džidda jako sedmnácté z padesáti sedmi dětí Muhammada bin Ládina, multimilionáře a stavebního podnikatele jemenského původu.

O dětství a mládí bin Ládina toho mnoho známo není, jeho život začíná být čitelnější až v sedmdesátých letech 20. století, na jejichž konci začíná pracovat ve stavebním koncernu svého otce – přibližně v této době se bin Ládin též seznamuje se spisy extrémních islamistů, vyzývajících k džihádu (svaté válce) proti nepřátelům islámu, především pak proti Spojeným státům americkým.

Na počátku osmdesátých let 20. století Usáma bin Ládin finančně podporuje afghánské mudžáhidy, bojující proti sovětským invazním jednotkám v Afghánistánu.

„Hvězda“ bin Ládina začíná vycházet v roce 1984 – v tomto roce zakládá v pákistánském hraničním městě Péšávaru Abdalláh Azzam, palestinský islamista z Jordánska, základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde jsou soustředěni příznivci mudžáhidů. Maktabu l-chidamat je z převážné části financována Azzamovým přítelem – bin Ládinem: Azzam pak bin Ládina z vděčnosti označí za „Bohem seslaného anděla„.

Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odchází do Afghánistánu, na území, držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržuje převážně právě zde.

V roce 1986 bin Ládin zakládá na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde jsou soustředěni a cvičeni islamisté z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžíru a Saudské Arábie.

V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu – ta nese název al-Kajdá, tj. „Základna“ a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Radovan Karadžič: Masakr ve Srebrenici (životopis)

V roce 1989 se bin Ládin vrací do rodné Saudské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama.

V době tzv. války v Zálivu, tedy v letech 1990-91, kdy jsou do Saudské Arábie vyslány spojenecké (především americké) vojenské jednotky, aby zakročily proti Husajnovu (viz Saddám Husajn) Iráku, okupujícímu Kuvajt, se bin Ládin přesouvá i s hlavním štábem al-Kajdy do Súdánu – přítomnost amerických jednotek v Perském zálivu (Američany nazývá „špinavými neznabohy“) bin Ládin chápe jako znesvěcení svaté arabské země.

V roce 1992 bin Ládin, během vzpoury islamistů proti vládě v Alžírsku, finančně podporuje protivládní, polovojenskou, v podstatě teroristickou organizaci GIA („Ozbrojená islámská skupina“), vedenou bývalými afghánskými mudžáhidy.

Ve stejném roce pak vyhlašuje bin Ládin za cíle džihádu vojenské jednotky Spojených států amerických, umístěné v Somálsku, Jemenu a Saudské Arábii.

V roce 1994 je bin Ládin zbaven rodnou Saudskou Arábií občanství, zříká se jej i rodina.

V roce 1996 súdánský islámský režim na nátlak Spojených států amerických vypovídá bin Ládina ze země – bin Ládin odchází do Afghánistánu, kde se zdržuje v oblasti kolem města Džálálábád poblíž hranic s Pákistánem.

Ve stejném roce je spáchán pumový atentát v saudskoarabském Zahránu – o život přichází 19 amerických vojáků, podezření padá na al-Kajdu.

V roce 1997 se bin Ládin stává spojencem afghánského propákistánského hnutí Tálibán (tj. „Studenti“), které v Afghánistánu nastoluje krutý a nemilosrdný teokratický režim, nemající na konci 20. století ve světě obdoby.

V roce 1998 pak bin Ládin poblíž východoafghánského města Chost zakládá „Mezinárodní islámskou frontu na vedení džihádu proti židům a křižákům“ – tato fronta má v budoucnu sloužit jako zastřešující organizace džihádu, podle jejích pravidel je náboženskou povinností každého muslima zabíjet Američany při každé příležitost, včetně civilistů.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Ivan Roubal. Temný příběh sériového vraha

Ve stejném roce jsou spáchány v Tanzanii (v Dáresalámu) a v Keni (v Nairobi) spáchány pumové atentáty na americká velvyslanectví, atentáty, při nichž umírá více než dvě stě lidí a několik tisíc je jich zraněno – za atentáty stojí al-Kajdá, na bin Ládina je Spojenými státy vypsána odměna pět miliónů amerických dolarů, zároveň je raketami ostřelována bin Ládinova afghánská základna – bin Ládin ale uniká…

V roce 1999 je v Jordánsku odhalen plán al-Kajdy na zmaření oslav roku 2000 útoky na turistická střediska, v roce 2000 pak stojí al-Kajdá s největší pravděpodobností za pumovým útokem na americký válečný torpédoborec Cole v jemenském Adenu – při útoku je zabito 17 amerických vojáků.

V roce 2001 pak zaútočí bin Ládinova al-Kajdá na Spojené státy americké na jejich vlastní půdě11. září tohoto roku naráží dvě obsazená dopravní letadla, řízená sebevražednými atentátníky do budov Světového obchodního centra v New Yorku – pod troskami zřícených budov pak zůstávají tisíce mrtvých. Další dopravní letadlo, řízené sebevražedným atentátníkem pak zničí celé jedno křídlo amerického ministerstva obrany (Pentagonu) ve Washingtonu, čtvrté unesené letadlo se pak, poté, co se na jeho palubě strhne boj mezi atentátníky a cestujícími, zřítí poblíž Pittsburghu.

Po atentátech následuje, po počátečním šoku, hon na bin Ládina – dosud neúspěšný: bin Ládin uniká, možná je dokonce i mrtvý. Nic není jisté.