Noc na 16. října 1946 byla nocí, kdy měly začít popravy nacistických válečných zločinců, kterým válečný soud v Norimberku vyměřil trest nejvyšší – trest smrti.
Hermann Wilhelm Göring, německý nacistický politik, říšský maršál (od roku 1940), vrchní velitel německé Luftwaffe (leteckých ozbrojených sil) a od roku 1939 oficiální nástupce Adolfa Hitlera (pro případ Vůdcovy smrti) popravě, kterou považoval za potupnou, unikl – 15. října ve 22:44 hod spáchal za pomoci kapsle s kyanidem (cyankáli) sebevraždu.
Hitler patřil od dvacátých let k prominentním nacistům, patřil k oddaným stoupencům Adolfa Hitlera a jeho pangermánské ideologie. Teprve na samotném konci války došlo mezi ním a Vůdcem k rozkolu – když 23. dubna Göring poslal Hitlerovi telegram, ve kterém navrhuje, že převezme vojenské velení nad zbytky německých ozbrojených sil, stojících na pokraji porážky, Hitler jej zcela zavrhl a za svého nástupce označil admirála Donitze.
Během samotného Norimberského procesu patřil Göring k nejvýraznějším osobnostem na straně obžalovaných – vehementně se hájil, tvrdil, že s válečnými zločiny neměl nikdy nic společného. 17. září mohl Göring naposledy vidět svoji dceru Eddu, dva týdny poté byl vynesen rozsudek – Göring byl za zneužívání zajatců k nuceným pracím a za další zločiny, spáchané za vlády nacistů v Německu, odsouzen k trestu smrti oběšením – rozsudek měl být vykonán 16. října 1946.
Oběšení unikl sebevraždou (jeho obhájce ještě předtím neúspěšně žádal o popravu zastřelením), dodnes pak zůstává záhadou, jak se Göring ke kapsli se smrtícím jedem dostal, největší podezření padá na amerického poručíka jménem Jack G. Wheelis – právě on měl cyankáli Göringovi předat a umožnit mu tak útěk před spravedlivým trestem.