No tak řekněme, paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už 3 roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne 600 tisíc, milión… 2 milióny berou, Jandové a jiní… ty náhodou neprotestovali, ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali… To neni jednoduchý proces, ta přestavba, neni…! To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná! A proces, do kerýho mohou vstoupit nepřátelé, a vypadají přitom jako přátelé!
Vypadá to jako scénka vystřižená z některého z dílů Monty Pythonova Létajícího cirkusu. Přesto se to skutečně stalo. 17. července 1989 přednesl Milouš Jakeš, tehdejší generální tajemník Komunistické strany Československa, svůj legendární projev na Červeném Hrádku na Plzeňsku. Hana Zagorová, bojleři, které pěstují v Maďarsku (namísto brojlerů), postesknutí komunistického pohlavára, že si připadá jako kůl v plotě.
Za to, že se dnes můžeme bavit záznamem frustrovaného Jakeše, který stál v čele stejně frustrovaného režimu, kde byl na pokraji svého pádu, můžeme děkovat televiznímu technikovi Antonínu Dekojovi, který u sebe schoval jednu ze dvou existujících nahrávek celého projevu.
A také dnešnímu ministru obrany a tehdejšímu známému disidentovi Alexandru Vondrovi, který se dostal k nahrávce druhé a podařilo se mu ji dostat za hranice komunistického Československa – kdo si pak za několik dnů naladil Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky, nestačil se divit – tohle že je politická špička režimu?
Milouš Jakeš dnes žije v ústraní, svůj tehdejší „výkon“ nikdy příliš komentovat nechtěl a když už ano, pak jako provokaci tajných služeb, které prý měly zájem na jeho odstavení od mocenského kormidla. Pokud to tak skutečně bylo, měl by zároveň sdělit, zda za něj tajná služba také mluvila nebo jestli si „jako kůl v plotě“ připadal on sám.
Co vy a slavný Jakešův projev? Poslouchali jste jej už v roce 1989 nebo se k vám nahrávka dostala až po listopadových událostech?