Výročí dne – 23. června 1912: Narodil se Alan Turing, zakladatel moderní informatiky

[adsenseyu1]

Narodil se před 100 lety. Ve škole jej šikanovali. Za války pomohl rozluštit tajemství šifrovacího stroje Enigma. S jeho jménem jsou spojeny pojmy „Turingův stroj“ a „Turingův test“. Byl homosexuál a mohl si vybrat – vězení nebo kastrace. Vybral si to druhé. Zemřel na otravu cyankáli jako dvaačtyřicetiletý. Muž, přezdívaný „otec moderních počítačů“.

Alan Turing se narodil 23. června 1912 v Londýně. Rodiče se k němu zachovali poněkud hanebně. Otec pracoval jako úředník státní správy v Indii (tehdy byla britskou kolonií) a hned po narození syna se z Londýna do Indie vrátil. Společně s manželkou, ale bez syna. Ten zůstal v Británii, aby se o něj starali vychovatelé a přátelé rodiny.

Na kole do školy. Sto kilometrů jel dva dny

Trávit dětství bez rodičů není nic snadného dnes, nebylo to nic snadného ani tenkrát. Alan byl průměrným dítětem a průměrným žákem, snad jen trochu tělesně neohrabaným. Později se právě pro svoji neohrabanost stal na střední škole Sherborne terčem šikany. Mimochodem, k Alanovu nástupu na střední školu se váže často omílaná historka – v době, kdy se měl do školy poprvé dostavit, stávkovali britští dopravci.

Turing neváhal, nasedl na kolo a do školy se vydal po vlastní ose. Že na tom není nic divného? Nebylo by, jistě, kdyby to ale neměl Alan do školy víc než 100 km. Později vzpomínal, že mu cesta trvala dva dny, o jeho výkonu se pochvalně zmínily i místní noviny.

Oč neohrabanější byl Alan Turing při tělocviku, o to lépe hrál šachy a o to více jej zajímaly přírodní vědy. A taky spolužák a kamarád  Christopher Morcom. Možná tehdy jejich kamarádství přerostlo ve vážnější vztah, možná ne, v roce 1930 ale Chris zemřel a Alan se zapřísahal, že svůj život obětuje vědě. Alespoň tak to napsal v jednom z dopisů matce.

O vyčíslitelnosti, Turingův stroj, Turingův test. Science-fiction v praxi

Rok to tomto rozhodnutí začal Alan Turing studovat King’s College v Cambridge. Studoval matematiku, absolvoval v roce 1934 disertační prací o centrální limitní větě. Ve stejné doba jako Alan Turing na stejné škole působili Ludwig Wittgenstein či Bernard Russel, Turing byl ve skvělé společnosti mimořádně nadaných mozků. V roce 1935 byl Turing v Cambridge zvolen členem koleje a na slavné univerzitě začal vyučovat.

V roce 1936 pak přichází Alan Turing se statí, která mu navždy zajistila nesmrtelnost – nazval ji On Computable Numbers (O vyčíslitelnosti) a nastínil v ní fungování abstraktního výpočetního stroje, který dnes známe coby Turingův stroj a který se ve své fyzické podobě stal jedním ze základních stavebních kamenů moderních výpočetních systémů – počítačů.

Alan Turing se zabýval také otázkou, zda je, a případně jaký, rozdíl mezi inteligencí lidskou a umělou – toto jeho bádání vyústilo v takzvaný Turingův test. Turing sám se domníval, že lidský mozek není nic jiného než zvláštní druh počítače, tvrdil, že výpočetní stroj se může stejně jako mozek učit zkušeností a stát se tak strojem inteligentním.

Rozluštil kód Enigmy. Když byl odsouzen za homosexualitu, spáchal sebevraždu

Bletchley Park. Tady pracoval Alan Turing za druhé světové války, tady se, společně s dalšími slavnými kryptology své doby, podílel na dekódování tajných nepřátelských depeší a na odhalení tajemství německého šifrovacího stroje Enigma.

Vděku britské vlády ani společnosti se muž, který položil základy počítačovému průmyslu, nedočkal. Naopak, poté, co vyšla náhodou najevo jeho homosexualita, ve Velké Británii v té době trestná, byl vyhozen z práce a společensky degradován. Zároveň se musel rozhodnout, zda za své „provinění“ stráví rok za mřížemi nebo zda podstoupí chemickou kastraci.

Alan Turing se rozhodl pro možnost druhou. Začal dostávat dávky estrogenu (ženský pohlavní hormon), který měl snížit jeho libido. Zároveň ale vedl ke gynekomastii (začala mu růst prsa) a ke stále se prohlubujícím depresím. Dva roky po „léčbě“ spáchal Alan Turing sebevraždu, otrávil se kyanidem draselným (cyankáli), který pozřel společně s jablkem. Stalo se tak 7. června 1954, nebylo mu ještě ani 42 let.

Omlouvám se. Zasloužil jste si mnohem lepší zacházení

Omluva, byť symbolická, přišla z úst představitele britské vlády v roce 2009. Tehdejší premiér Gordon Brown napsal v článku pro deník Daily Telegraph: „Omlouvám se. Zasloužil jste si mnohem lepší zacházení“. Zároveň dodal, že to byl právě Turing, kdo zcela zásadním způsobem pomohl dešifrovat Enigmu a že bez jeho práce by se válka na západní frontě a v Atlantiku bývala mohla odehrávat jinak. V neprospěch Spojenců.

Dost pohnutý osud, nemyslíte? Až budete dnes (nebo jindy) pracovat nebo se bavit na počítači, připomeňte si, že předobrazem dnešních počítačů byl abstraktní Turingův stroj. Jeho zhotovitel by se 23. června 2012 dožil 100 let.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.